Náboženství

Vztah člověka k Bohu

Publikováno: 01.09.2020
Aktualizováno: 03.09.2020

Boží existence
náboženství vs. ateismus

V přípravě ...

Zdárné vyřešení otázky Boží existence má pro člověka zcela zásadní význam. Pokud žádný Bůh neexistuje a lidský život smrtí definitivně končí, pak lidská existence postrádá jakýkoli smysl. Veškeré lidské snažení (ať už je to úsilí o získání bohatství, slávy nebo pocitu štěstí) je tváří v tvář smrti odsouzeno k nicotnosti. K čemu je člověku vznášet se pár pomíjivých let na obláčcích bohatství či slávy, když ho po smrti stěrače osudu setřou z okna života jako rozpláclou mouchu? Pokud Bůh neexistuje, pak je jistě nejlepší volbou „užívat života, dokud to jde“. Ale co když Bůh existuje? A co když vás někdo konfrontuje s nevývratným důkazem?

Důkaz Boží existence

Důkaz Boží existence (včetně vyvrácení všech relevantních námitek) je podrobně popsán v samostatném článku, proto již jen stručně:

Logická úvaha (neboli tzv. sylogismus):

[předpoklad:] Protože vždy platí princip kauzality, pak ...
  1. Je-li vzniklé, musí být i nevzniklé (= Bůh).
  2. Avšak vzniklé [prokazatelně] je.
  3. Proto je i nevzniklé.

Čili: Každý soudný člověk musí uznat, že na světě je plno různých vzniklých věcí. Když se zamyslíme nad tím, jak může nějaká věc vzniknout, pak v úvahu připadají jen tři základní možnosti: (1) vznik od jiného, (2) vznik od sebe a (3) vznik z ničeho. Že by ovšem nějaká věc mohla vzniknout sama od sebe (tj. sebezapříčinit vlastní vznik neboli sama sobě udělit existenci) nebo z ničeho (tj. bez jakéhokoli důvody a příčiny), je prokazatelný nesmysl. Proto zbývá jediná logická možnost, a to vznik od jiného (tj. vznik působením nějaké jiné věci). Pokud však všechny vznikající věci vznikají působením jiných věcí, které tu byly před nimi (čili pokud platí zákon kauzality, který říká, že „všechno, co vzniklo, musí mít příčinu“), pak je jasné, že na úplném začátku musí být nějaká „úplně první věc“ (= první příčina všech vzniklých věcí), která ovšem sama musí být nevzniklá/nestvořená (čili věčná). To je jediný logický a bezrozporný závěr, k němuž lze při uvažování o zákonitostech vzniku věcí dojít. Tuto první příčinu označujeme zpravidla termínem Bůh.

Takže: Jsou-li na světě nějaké vzniklé „věci“, musí být i minimálně jedna nevzniklá „věc“ (= Bůh). A protože nikdo nemůže popřít, že vzniklé „věci“ na světě opravdu jsou, logicky z toho plyne, že musí být i Bůh.

Tohle je v kostce nezvratný důkaz Boží existence.

Co z toho plyne pro náš spor, v němž se snažíme zjistit, zda mají pravdu zastánci Boží existence nebo její odpůrci – tj. zda správným (= rozumným) postojem, který máme zaujmout vůči Bohu, je postoj náboženský nebo ateistický?

Plyne z toho zcela jasně, že Bůh existuje, a proto je rozumné přestat být zatvrzele nevěřícím Tomášem a začít se poohlížet v náboženských vodách, zda tam nenajdeme nějaké další indicie, které by nám mohly pomoci lépe se zorientovat v náboženském světě.

 

Texty k dalšímu studiu:

  1. Příjmení, Jméno. Název. Město: Nakladatelství, Rok. xxx s. ISBN xxx.

 

Marcel Goliaš © 2020