Ekologie akvária

Maqovy webové stránky

Publikováno: 2018-05-22, Aktualizováno: 2018-05-23
Přečteno: 941x

Složení pitné vody v České republice

Tento text navazuje na článek "Akvaristický agromanuál", ve kterém jsem vyjmenoval chemikálie, které můžeme použít ke hnojení. Kromě hnojení se ale živiny dostávají do akvária ještě dalšími cestami, a podle okolností může jít o významná množství.

Zdrojem plynů (N2, O2, CO2, aj.) je ovzduší, a s ním na hladinu dopadá i prach, pyl (vysoký obsah mikroprvků) a spory a zárodky všech možných mikroorganismů.

Dalším zdrojem je krmivo. I při relativně malém počtu ryb a střídmém krmení se tak dostává do akvária značné množství zejména dusíku (který se dříve či později rozloží na amonium), dalších esenciálních prvků, a významné množství všech pravděpodobných i neuvěřitelných mikroprvků. Píši "neuvěřitelných", protože každá nitěnka či buchanka má v sobě skoro celou periodickou tabulku. Ano, i zlato byste našli (tělo dospělého člověka obsahuje např. asi 10 µg zlata a 0.1 µg uranu).

Nezřídka se zapomíná na nečistoty v kupovaných chemikáliích. Absolutně čisté chemikálie jsou absolutně drahé. V laboratorním provozu se běžně používají chemikálie s garantovanou 99% čistotou, přičemž reálná je zpravidla vyšší. I tak však to obvyklé půlprocento nečistot často obsahuje různé "zajímavé" prvky. Všechny chemikálie pocházejí z přírodních surovin, což jsou vždy směsi všeho možného. A tak ptáme-li se, kde se vzal v akváriu třeba kobalt (esenciální pro sinice), odpověď může být taková, že vyčistit železo, nikl nebo měď (a jejich sloučeniny) od nepatrných příměsí kobaltu je dost obtížná procedura. Většinou se čistí, čistí, až se řekne "stačí", i když stále ještě troška zbývá. V případě mikroprvků ta troška může mít význam.

Samostatnou kapitolou je substrát a dekorace. Ani čistý křemičitý písek není úplně netečný, i křemen je trošku rozpustný (i sklo, když už jsme u toho), nemluvě o vždy přítomných příměsích. Tím spíše to platí o oblíbených substrátech z různých hornin, pálených a sušených jílů, leckdy dokonce obohacovaných o různé živiny. A třeba takový Seiryu Stone je přírodní vápenec se spoustou nejrůznějších příměsí (kdo sytí CO2, vyrábí Seiryu minerálku).

A konečně velmi významným a značně proměnlivým (nejen v místě, ale i v čase) zdrojem živin je vodovodní voda. Proto jsem připojil následující tabulku. Je to v zásadě výtah z výroční zprávy Státního zdravotního ústavu pro rok 2016. Bohužel, některé pro nás zajímavé prvky (draslík, zinek, křemík, aj.) zpráva neuvádí. Běžně se neměří, protože je vyzkoušeno, že jejich množství ve vodě je vždy z hlediska lidského zdraví neškodné. V takových případech jsem doplnil údaje z učebnice Pavel Pitter: Hydrochemie [2009]. V tabulce jsou odlišeny modrou barvou a nejsou s ostatními údaji přímo srovnatelné (sběry dat jsou starší a z mnohem menšího počtu vzorků).

Údaje v tabulce samozřejmě nemohou nahradit konkrétní data, která si dotazem u dodavatele vody musí každý akvarista zjistit sám. Můžeme si však povšimnout některých zajímavých tendencí:

Obsah organických (hlavně huminových) látek není zanedbatelný. Dokonalé odstranění huminových látek z vody je obtížné a nákladné.

Všeobecně se ví, že obsah dusičnanů bývá často docela vysoký, ale vypadá to, že bychom si měli všímat i obsahu amonných iontů, zejména je-li voda zásaditá, což je pravidlem. Akvarijní rostliny snad skoro vždy přednostně přijímají amonium před dusičnany, a o další se může postarat nitrifikace. Jsou však situace (odchovy citlivého plůdku), kde i vodovodní voda zřejmě může být relevantním zdrojem amonia(ku).

Připomeňme si v té souvislosti, že vody rovníkového pásma jsou nejčastěji kyselé a amonium běžně převládá nad dusičnany. Pokud jde o dešťovku, v České republice v r. 1994 padala voda s obsahem průměrně 1.81 mg/ℓ amonia a 3.63 mg/ℓ dusičnanů. Dnes jsou průměry zřejmě nižší, ale v místě a v čase mohou být velké odchylky. V každém případě bychom měli počítat s tím, že i dešťovka obsahuje dusík.

Fosforečnanů je ve vodovodní vodě většinou málo, ale existují výjimky s výrazně vyššími koncentracemi.

I když se draslík běžně neměří, vypadá to, že skoro v každé vodě nějaký je. V množství pravděpodobně nedostatečném. K draslíku poznamenám, že ani "chytré" substráty zpravidla nejsou vydatným zdrojem draslíku, přinejmenším ne dlouhodobě (pokud i obsahují nějaký draslík, brzy jej uvolní).

Hořčík a vápník. Norma si žádá, aby byly v případě nedostatku doplňovány. A k naší smůle je vápník pokládán za chuťově prospěšný, zatímco hořčík naopak. Velmi častý je proto relativní nedostatek hořčíku.

Mangan a zejména železo jsou z vody aktivně odstraňovány (dělají neplechu ve vodovodním potrubí a zhoršují chuť vody), proto je jich ve vodovodní vodě zpravidla nedostatek, méně, než na kolik jsou vodní organismy zvyklé.

Zcela jiná je však situace u dalších živin - přechodných kovů. Pozorně se hlídají vyložené jedy, jakými jsou kadmium, rtuť, olovo, arsen a další. Zato molybdenu a zinku si nikdo valně nevšímá a normy na nikl a měď jsou docela velkorysé. Je skutečně velmi dobře možné, že většina z nás těmito kovy hnojí nejen zcela zbytečně, ale vyloženě ke škodě všeho živého v akváriu. Všechny tyto kovy, jakkoli patří mezi esenciální prvky, jsou ve vodním prostředí daleko nebezpečnější, a normy platné pro pitnou vodu nemusejí zcela spolehlivě chránit ryby (zinek!) a další akvarijní organismy (měď). Navíc je zde problém kumulace. Asi je dobře ověřené, že povolená koncentrace mědi člověkem neškodně proteče, ale v akváriu se to "protečení" děje za hodně odlišných podmínek.

Bor stojí jako vždy stranou všech ostatních. A opět je zde potenciální riziko, protože toxicita boru pro člověka je nízká, takže norma je velkorysá a obsah boru se moc neřeší. Výskyt boru není v žádné spolehlivé souvislosti s výskytem ostatních prvků. I když to není pravidlem, může ho být nadbytek i ve vodě jinak málo mineralizované. Zde opravdu nezbývá, než aby konkrétní údaj každý akvarista vydoloval ze svého dodavatele vody.

Pokud jde o prvky, které bychom mohli zařadit do kategorie "nano", zřejmě si nemusíme dělat žádné starosti. Takové látky jako stroncium, titan, vanad, chrom, kobalt, selen, fluor, jod a další jsou skoro nabeton přítomny v množství, že si jich určitě nepřejeme mít víc.

 

UKAZATEL

ZNAČKA

JEDNOTKA

ZÁKONNÝ LIMIT

NEJNIŽŠÍ naměřená

NEJVYŠŠÍ naměřená

PRŮMĚR ČR

MEDIÁN ČR

pH

 

.

6.5 - 9.5

4.5

10.5

7.3858

7.45

konduktivita

 

µS/cm

 

< 10

1990

409.374

369

rozpuštěné látky

TDS

mg/ℓ

 

12

958

250.4556

250

celkový organický uhlík

TOC

mg/ℓ

5.0

< 0.300

38

1.5596

1.400

huminové látky

 

mg/ℓ

.

< 0.070

2.70

0.6825

1.000

CHSK-Mn

 

mg/ℓ

3.0

< 0.100

6.720

0.8118

0.700

tvrdost

Mg + Ca

mmol/ℓ

dopor. 2-3.5

< 0.036

8.40

1.9296

1.690

°dGH

dopor. 11.2-19.6

< 0.20

47.1

10.8

9.5

alkalita

KNK4.5

mmol/ℓ

 

0.12

8.68

1.55

 

°dKH

 

0.34

24.3

4.35

 

sodík

Na

mg/ℓ

200

< 0.100

275

12.6838

9.455

draslík

K

mg/ℓ

.

1.36

7.93

 

 

hořčík

Mg

mg/ℓ

dopor. 20-30

< 0.000

105

11.212

8.600

vápník

Ca

mg/ℓ

dopor. 40-80

< 0.400

261

57.5342

46.200

stroncium

Sr

mg/ℓ

.

0.064

0.534

 

 

titan

Ti

µg/ℓ

.

 

 

10

 

vanad

V

µg/ℓ

.

 

 

6

 

chrom

Cr

µg/ℓ

50

< 0.001

31

1.8557

1.000

molybden

Mo

µg/ℓ

.

 

 

5

 

wolfram

W

µg/ℓ

.

 

 

0.6

 

mangan

Mn

mg/ℓ

0.05

< 0.001

1.76

0.0165

0.010

železo

Fe

mg/ℓ

0.20

< 0.001

6.200

0.0643

0.030

kobalt

Co

µg/ℓ

.

 

 

0.1

 

nikl

Ni

µg/ℓ

20

< 0.002

 144

2.4685

1.500

měď

Cu

µg/ℓ

1000

< 0.001

555

6.296

3.000

zinek

Zn

µg/ℓ

.

 

700

70

 

kadmium

Cd

µg/ℓ

5.0

< 0.001

< 5.000

0.3179

0.250

rtuť

Hg

µg/ℓ

1.0

< 0.000

2.25

0.0963

0.100

bor

B

mg/ℓ

1.0

< 0.003

3.710

0.0404

0.025

hliník

Al

mg/ℓ

0.2

< 0.001

1.220

0.0260

0.020

křemík

Si

mg/ℓ

.

3.4

8.7

 

 

olovo

Pb

µg/ℓ

10

< 0.001

99

1.1649

0.500

amonné ionty

NH3 + NH4+

mg/ℓ

0.5

< 0.006

2.260

0.0299

0.025

dusičnany

NO3-

mg/ℓ

50

< 0.030

140

15.8699

11.400

dusitany

NO2-

mg/ℓ

0.5

< 0.002

3.70

0.0128

0.007

fosforečnany

PO43-

mg/ℓ

.

< 0.005

7.33

0.8850

0.058

arsen

As

µg/ℓ

10

< 0.005

36

1.2298

0.500

antimon

Sb

µg/ℓ

5

< 0.002

11.8

0.6497

0.500

sírany

SO42-

mg/ℓ

250

< 0.500

360

58.8397

48.500

selen

Se

mg/ℓ

0.010

< 0.000

0.056

0.0012

0.0005

fluoridy

F-

mg/ℓ

1.5

< 0.010

2

0.1494

0.100

chlor celkový

Cl2

mg/ℓ

0.30

< 0.010

1.000

0.1242

0.100

chloridy

Cl-

mg/ℓ

100

< 0.350

260.40

22.2591

19.100

jod

I

µg/ℓ

.

 

 

1.3

 

 

 


Komentáře k článku

Upozornění: Tyto komentáře nejsou určené pro osobní dotazy. Máte-li nějaký dotaz, kontaktujte mě prosím e-mailem.

Vaše jméno:       Heslo pro pozdější editaci příspěvku:

Jaký znak je na 4 pozici ve slově : Abbie
    Počet znaků nesmí přesáhnout 5000, jinak se text ořízne a komentář se neuloží celý !

Maq © 2018-2019