Mičurinské léto 2018 - příprava

Pro: @Marcel G, @larix, @zervan, @JirkaŠčobák. Vítáni jsou ovšem i náhodní kolemjdoucí.

Stávající experiment v Mičurinech se pomalu chýlí ke konci a připravuji nový. Chci otestovat některé materiály použitelné jako příměs do substrátu při založení akvária. Zvu vás, pánové, k diskusi s náměty a komentáři. Máte-li čas a chuť. Mělo by to vypuknout během několika týdnů.

Substrát. Základ bude tvořit křemičitý písek frakce 1.4-2.0 mm (cca 70%?), zbytek bude aktivní uhlí koupané v NaOH, následně v HCl a v demivodě. Aktivní uhlí jako substrát se mi víceméně osvědčilo. Jako výlučný substrát to ale není příliš šikovné; chci vyzkoušet, jak se to bude fyzikálně a biologicky chovat jen jako významná příměs v písku.
Budu se to snažit položit tak, aby uhlí bylo v písku rovnoměrně rozptýlené. (Jsem mj. zvědavý, zda a jak moc bude při manipulacích stoupat k povrchu substrátu.)

Jako zdroj organicky vázaných živin - a úvodní "banku" mikrobů - jsem minule použil čerstvé listí a květy, směs ze zahrady. Teď uvažuji o semenech. V semenech rostlin jsou extra dávky důležitých nedostatkových prvků (fosfor a mikroprvky) a zajímavých organických sloučenin (aminokyseliny a snadno rozložitelné sacharidy, a taky hormony). Momentálně se mi líbí semena máku, čočky, naturální rýže. K tomu uvažuji o trošce (0.5 dl?) polotučného mléka. Je to pravda živočišný, savčí produkt, ale velmi bohatý soubor pozoruhodných věcí, a to v disperzi. Pohotově k sežrání.

Voda. Nechci jít do demivody, to je krajnost. Mám tentokrát záměr testovat v normálnějších podmínkách. Taky ať ta voda má aspoň nějakou nevelkou pufrační kapacitu; nechci se s pH rychle dostat někam, kde nic neroste. Ale zůstanu u řídké vody.
Uvažuji že bych namíchal něco cca 1-2°dKH. K:Mg:Ca zřejmě 1:2:2 (látkové). Sírany a chloridy ještě uvážím a vyzkouším. Rád bych to totiž současně sesumíroval tak, aby to (při normální hladině CO2) vydalo pH okolo neutrálu. Bude-li to možné. Budu muset udělat nějaké předběžné pokusy.
Důležité je ale toto: Nechci hnojit dusíkem, fosforem a mikroprvky. Tyhle živiny by měly rostliny získat z organických zdrojů ve dně. Pokud sledujete můj stávající experiment, můžete vidět, že v Céčku a Déčku jsem nepohnojil ničím ani miligram, a rostliny přesto celkem rostou. Ilustrativní je zejména rozdíl v růstu Rotala wallichii; v Áčku a Béčku trošku zabrala, až když jsem pohnojil do vody. V Céčku a Déčku si vede výrazně líp.

Rostliny. Tentokrát bych se in-vitro rostlinám raději vyhnul. Přemýšlím o výběru:
Hygrophila pinnatifida. Na Nové scéně se jí evidentně nelíbil substrát. Držela se déle jako epifyt. Je to tedy rostlina, která má na substrát výrazný názor. Ale jaký?
Proserpinaca palustris. @zervanovi i mně dělá to samé - chvíli roste a pak náhle uhnije, odejde. Příčinu neznáme, ale mám námět, že je citlivá na organické látky ve vodě (resp. na parazity, kteří se v takové vodě namnoží).
Salvinia sp. Plovoučka, které mám dost. Měla by buď chřadnout, v případě že se mi podaří klíčové živiny pevně udržet ve dně, anebo konkurovat řasám.
Nějaká růžicová rostlina do popředí. Zatím nevím. Kryptokorynám všechno dlouho trvá (kromě umírání). Zvažuji Blyxa japonica. Možná Sagittaria subulata nebo Helanthium bolivianum. Poraďte, plantážníci.

Dosud uvedené bude ve všech čtyřech akváriích stejné. Teď se dostávám k příměsím, jejichž vliv chci právě vyzkoušet. Ty budou v každé akvárku jiné.
Oč mi jde: Máme mezi sebou jednoho z Bratislavy, který dává do dna všechno možné, míchá to jak mu to přijde pod ruku. Zajímá mě to, ale na můj vkus je to příliš sedlácké, schází tomu přesnost. Rád bych věděl aspoň o trošku konkrétněji, jaký vliv mají jednotlivé složky takových přirozených sedimentů. Proto nechci testovat prostě hlínu, to je příliš neurčitý pojem.

Pořídil jsem si a zvažuji následující materiály:

(1) Rašelina. Mám kvalitní baltickou vláknitou rašelinu. Je to vlastně humus, rezistentní organická hmota se širokou škálou účinků. Určitě sníží pH, nějak se projeví její CEC a chelatační vlastnosti. Předpokládám že bude tlačit dolů redox.

(2) Práškový oxid železitý. Jak se zajímám o složení půd, často čtu, že v tropických půdách je běžně spousta železa a ničemu to nevadí. Přitom železo ovšem může být někdy toxické pro ryby i rostliny. A na druhou stranu, v akváriích běžně vidíme nedostatek železa a lijeme tam (tedy, já ne) hromady chelátů. Jak to jde dohromady?
Chtěl bych zkusit co to udělá, když dám do dna významně nadbytečné množství železa v nerozpustné formě. Doufám že to bude fungovat tak, že železo se pěkně udrží ve dně a rozpustí se ho (činností mikrobů a kořenů rostlin) tak akorát, takže nepřijde do vodního sloupce. Podle mého soudu železo (v množství vyšším než zcela nepatrném) ve volné vodě je špatně, a naopak železo ve dně je v pořádku. (Pokud pH a redox neklesnou příliš nízko - na to jsou některé rostliny adaptované, jiné zřejmě míň.)
Nebudu to vědět, dokud to nevyzkouším. Napřed aspoň takto, bez ryb.

(3) Diatomit (křemelina). To je celkem inertní materiál, sám o sobě asi nic moc neudělá. Možná ve dně poslouží jako slušná osídlovací plocha pro bakterie.
Poslední dobou jsem ale zabořený do článků popisujících impregnaci křemeliny, a to už je jiná. Zkoumá se hlavně impregnace takovými materiály, které znásobí její sorpční schopnosti vzhledem k fosforečnanům. Dělá se to kvůli tomu, že sorbováním fosforečnanů (tedy jejich stažením z volné vody do sedimentu) se vyhladoví sinice a řasy v eutrofních vodách. To by se nám mohlo hodit.
Oxihydroxidy železa "přilepené" na křemelinu mají lepší sorpční schopnosti, než když se povalují (nebo plavou) jen tak nazdařbůh. Četl jsem o různých metodách přípravy takového materiálu a mohl bych se pokusit je aspoň trošku napodobit. Doufám že výsledek by mohl být takový, že to asi nebude mít ty kvantitativní parametry, jako když se to dělá v profesionální laboratoři, ale v principu by to fungovat mohlo.
Ona taková železem impregnovaná křemelina se dá totiž použít i později - špetka se hodí do vody, poslouží jako pohnojení železem, a současně vyvločkuje kdeco, zejména fosfor plavající ve volné vodě.

(4) Bentonit. Jíly jsou všude, skoro v každé půdě. Čili (a) rostliny jsou na ně zvyklé, (b) určitě mají nějaký význam. Jenže jaký? Když dáme do akvária zeminu, anebo nějaký ten substrát ze sušených jílů, je to nečitelná směs všeho možného. Může to fungovat, ale nemůžeme z toho poznat, jaký podíl na tom měl jíl a který jíl.
Takže jsem si pořídil dva bentonity, sodný a vápenatý, jejichž složení a obecné vlastnosti jsou přibližně známé. Pokud něco konkrétního udělají, můžu jasně specifikovat: udělal to tento konkrétní jíl, v tomto množství/podílu, a dá se koupit tam a tam. To by měl být badatelský pokrok směrem k větší přesnosti.
Jíly dělají soustu věcí, zejména mají značnou CEC a mění fyzikální strukturu půdy. Jílové kuličky se mnoha akvaristům osvědčily, ale nevíme přesně proč - jako zdroj živin jsou totiž samy o sobě celkem nedůležité. Nevím co udělá bentonit v substrátu, jsem zvědavý. Ani nevím kolik ho dát - mám ho v prášku, a on hodně bobtná. "Normální" jíl je už nabobtnalý. Musím to předběžně vyzkoušet.

(5) Zeolit - klinoptilolit. Abych dostal zeolit s nějakou garancí složení, musel jsem se praštit přes kapsu a koupit ho 25 kilo. Takže se u mě momentálně nachází vydatné ložisko kvalitního přírodního klinoptilolitu.
Je to taky vlastně jíl. Speciálního druhu, s mimořádnou CEC. Platí zhruba totéž, co jsem napsal u bentonitu. Tady se dá navíc očekávat zvýšená schopnost držet ve dně amonium. Další živinu, o kterou ve volné vodě soupeří rostliny se řasami.
Nechci se v tuto chvíli zamotat do výkladů a hypotéz o koloběhu dusíku v akváriu, omezím se na domněnku, že držet většinu dusíku ve dně ve formě amonia (dusičnany se udržet prakticky nedají) by mohlo být prospěšné.

Ještě poznamenám, že podobně jako diatomit se impregnují i jíly.

Na závěr bych oznámil úmysl ve všech akváriích od začátku filtrovat přes nějaké celkem inertní mechanické médium (molitánek, filtrační vata). A pokusit se o fotometrickou dokumentaci vývoje koncentrací amonia a dusičnanů, tedy uvolňování dusíku z té organické hmoty a eventuální nitrifikace. Pokud se s fotometrem dobře spřátelím, mohl bych změřit i další věci.

Pánové, jak vidíte, je tady ještě řada otázek otevřená. Budu rád za každý námět.

Komentáře k článku