Ekologie akvária

Maqovy webové stránky

Publikováno: 2018-06-13, Aktualizováno: 2018-06-13
Přečteno: 1145x

Mičurinské léto 2018 - příprava

Pro: @Marcel G, @larix, @zervan, @JirkaŠčobák. Vítáni jsou ovšem i náhodní kolemjdoucí.

Stávající experiment v Mičurinech se pomalu chýlí ke konci a připravuji nový. Chci otestovat některé materiály použitelné jako příměs do substrátu při založení akvária. Zvu vás, pánové, k diskusi s náměty a komentáři. Máte-li čas a chuť. Mělo by to vypuknout během několika týdnů.

Substrát. Základ bude tvořit křemičitý písek frakce 1.4-2.0 mm (cca 70%?), zbytek bude aktivní uhlí koupané v NaOH, následně v HCl a v demivodě. Aktivní uhlí jako substrát se mi víceméně osvědčilo. Jako výlučný substrát to ale není příliš šikovné; chci vyzkoušet, jak se to bude fyzikálně a biologicky chovat jen jako významná příměs v písku.
Budu se to snažit položit tak, aby uhlí bylo v písku rovnoměrně rozptýlené. (Jsem mj. zvědavý, zda a jak moc bude při manipulacích stoupat k povrchu substrátu.)

Jako zdroj organicky vázaných živin - a úvodní "banku" mikrobů - jsem minule použil čerstvé listí a květy, směs ze zahrady. Teď uvažuji o semenech. V semenech rostlin jsou extra dávky důležitých nedostatkových prvků (fosfor a mikroprvky) a zajímavých organických sloučenin (aminokyseliny a snadno rozložitelné sacharidy, a taky hormony). Momentálně se mi líbí semena máku, čočky, naturální rýže. K tomu uvažuji o trošce (0.5 dl?) polotučného mléka. Je to pravda živočišný, savčí produkt, ale velmi bohatý soubor pozoruhodných věcí, a to v disperzi. Pohotově k sežrání.

Voda. Nechci jít do demivody, to je krajnost. Mám tentokrát záměr testovat v normálnějších podmínkách. Taky ať ta voda má aspoň nějakou nevelkou pufrační kapacitu; nechci se s pH rychle dostat někam, kde nic neroste. Ale zůstanu u řídké vody.
Uvažuji že bych namíchal něco cca 1-2°dKH. K:Mg:Ca zřejmě 1:2:2 (látkové). Sírany a chloridy ještě uvážím a vyzkouším. Rád bych to totiž současně sesumíroval tak, aby to (při normální hladině CO2) vydalo pH okolo neutrálu. Bude-li to možné. Budu muset udělat nějaké předběžné pokusy.
Důležité je ale toto: Nechci hnojit dusíkem, fosforem a mikroprvky. Tyhle živiny by měly rostliny získat z organických zdrojů ve dně. Pokud sledujete můj stávající experiment, můžete vidět, že v Céčku a Déčku jsem nepohnojil ničím ani miligram, a rostliny přesto celkem rostou. Ilustrativní je zejména rozdíl v růstu Rotala wallichii; v Áčku a Béčku trošku zabrala, až když jsem pohnojil do vody. V Céčku a Déčku si vede výrazně líp.

Rostliny. Tentokrát bych se in-vitro rostlinám raději vyhnul. Přemýšlím o výběru:
Hygrophila pinnatifida. Na Nové scéně se jí evidentně nelíbil substrát. Držela se déle jako epifyt. Je to tedy rostlina, která má na substrát výrazný názor. Ale jaký?
Proserpinaca palustris. @zervanovi i mně dělá to samé - chvíli roste a pak náhle uhnije, odejde. Příčinu neznáme, ale mám námět, že je citlivá na organické látky ve vodě (resp. na parazity, kteří se v takové vodě namnoží).
Salvinia sp. Plovoučka, které mám dost. Měla by buď chřadnout, v případě že se mi podaří klíčové živiny pevně udržet ve dně, anebo konkurovat řasám.
Nějaká růžicová rostlina do popředí. Zatím nevím. Kryptokorynám všechno dlouho trvá (kromě umírání). Zvažuji Blyxa japonica. Možná Sagittaria subulata nebo Helanthium bolivianum. Poraďte, plantážníci.

Dosud uvedené bude ve všech čtyřech akváriích stejné. Teď se dostávám k příměsím, jejichž vliv chci právě vyzkoušet. Ty budou v každé akvárku jiné.
Oč mi jde: Máme mezi sebou jednoho z Bratislavy, který dává do dna všechno možné, míchá to jak mu to přijde pod ruku. Zajímá mě to, ale na můj vkus je to příliš sedlácké, schází tomu přesnost. Rád bych věděl aspoň o trošku konkrétněji, jaký vliv mají jednotlivé složky takových přirozených sedimentů. Proto nechci testovat prostě hlínu, to je příliš neurčitý pojem.

Pořídil jsem si a zvažuji následující materiály:

(1) Rašelina. Mám kvalitní baltickou vláknitou rašelinu. Je to vlastně humus, rezistentní organická hmota se širokou škálou účinků. Určitě sníží pH, nějak se projeví její CEC a chelatační vlastnosti. Předpokládám že bude tlačit dolů redox.

(2) Práškový oxid železitý. Jak se zajímám o složení půd, často čtu, že v tropických půdách je běžně spousta železa a ničemu to nevadí. Přitom železo ovšem může být někdy toxické pro ryby i rostliny. A na druhou stranu, v akváriích běžně vidíme nedostatek železa a lijeme tam (tedy, já ne) hromady chelátů. Jak to jde dohromady?
Chtěl bych zkusit co to udělá, když dám do dna významně nadbytečné množství železa v nerozpustné formě. Doufám že to bude fungovat tak, že železo se pěkně udrží ve dně a rozpustí se ho (činností mikrobů a kořenů rostlin) tak akorát, takže nepřijde do vodního sloupce. Podle mého soudu železo (v množství vyšším než zcela nepatrném) ve volné vodě je špatně, a naopak železo ve dně je v pořádku. (Pokud pH a redox neklesnou příliš nízko - na to jsou některé rostliny adaptované, jiné zřejmě míň.)
Nebudu to vědět, dokud to nevyzkouším. Napřed aspoň takto, bez ryb.

(3) Diatomit (křemelina). To je celkem inertní materiál, sám o sobě asi nic moc neudělá. Možná ve dně poslouží jako slušná osídlovací plocha pro bakterie.
Poslední dobou jsem ale zabořený do článků popisujících impregnaci křemeliny, a to už je jiná. Zkoumá se hlavně impregnace takovými materiály, které znásobí její sorpční schopnosti vzhledem k fosforečnanům. Dělá se to kvůli tomu, že sorbováním fosforečnanů (tedy jejich stažením z volné vody do sedimentu) se vyhladoví sinice a řasy v eutrofních vodách. To by se nám mohlo hodit.
Oxihydroxidy železa "přilepené" na křemelinu mají lepší sorpční schopnosti, než když se povalují (nebo plavou) jen tak nazdařbůh. Četl jsem o různých metodách přípravy takového materiálu a mohl bych se pokusit je aspoň trošku napodobit. Doufám že výsledek by mohl být takový, že to asi nebude mít ty kvantitativní parametry, jako když se to dělá v profesionální laboratoři, ale v principu by to fungovat mohlo.
Ona taková železem impregnovaná křemelina se dá totiž použít i později - špetka se hodí do vody, poslouží jako pohnojení železem, a současně vyvločkuje kdeco, zejména fosfor plavající ve volné vodě.

(4) Bentonit. Jíly jsou všude, skoro v každé půdě. Čili (a) rostliny jsou na ně zvyklé, (b) určitě mají nějaký význam. Jenže jaký? Když dáme do akvária zeminu, anebo nějaký ten substrát ze sušených jílů, je to nečitelná směs všeho možného. Může to fungovat, ale nemůžeme z toho poznat, jaký podíl na tom měl jíl a který jíl.
Takže jsem si pořídil dva bentonity, sodný a vápenatý, jejichž složení a obecné vlastnosti jsou přibližně známé. Pokud něco konkrétního udělají, můžu jasně specifikovat: udělal to tento konkrétní jíl, v tomto množství/podílu, a dá se koupit tam a tam. To by měl být badatelský pokrok směrem k větší přesnosti.
Jíly dělají soustu věcí, zejména mají značnou CEC a mění fyzikální strukturu půdy. Jílové kuličky se mnoha akvaristům osvědčily, ale nevíme přesně proč - jako zdroj živin jsou totiž samy o sobě celkem nedůležité. Nevím co udělá bentonit v substrátu, jsem zvědavý. Ani nevím kolik ho dát - mám ho v prášku, a on hodně bobtná. "Normální" jíl je už nabobtnalý. Musím to předběžně vyzkoušet.

(5) Zeolit - klinoptilolit. Abych dostal zeolit s nějakou garancí složení, musel jsem se praštit přes kapsu a koupit ho 25 kilo. Takže se u mě momentálně nachází vydatné ložisko kvalitního přírodního klinoptilolitu.
Je to taky vlastně jíl. Speciálního druhu, s mimořádnou CEC. Platí zhruba totéž, co jsem napsal u bentonitu. Tady se dá navíc očekávat zvýšená schopnost držet ve dně amonium. Další živinu, o kterou ve volné vodě soupeří rostliny se řasami.
Nechci se v tuto chvíli zamotat do výkladů a hypotéz o koloběhu dusíku v akváriu, omezím se na domněnku, že držet většinu dusíku ve dně ve formě amonia (dusičnany se udržet prakticky nedají) by mohlo být prospěšné.

Ještě poznamenám, že podobně jako diatomit se impregnují i jíly.

Na závěr bych oznámil úmysl ve všech akváriích od začátku filtrovat přes nějaké celkem inertní mechanické médium (molitánek, filtrační vata). A pokusit se o fotometrickou dokumentaci vývoje koncentrací amonia a dusičnanů, tedy uvolňování dusíku z té organické hmoty a eventuální nitrifikace. Pokud se s fotometrem dobře spřátelím, mohl bych změřit i další věci.

Pánové, jak vidíte, je tady ještě řada otázek otevřená. Budu rád za každý námět.

 


Komentáře k článku

Upozornění: Tyto komentáře nejsou určené pro osobní dotazy. Máte-li nějaký dotaz, kontaktujte mě prosím e-mailem.

Vaše jméno:       Heslo pro pozdější editaci příspěvku:

Jaký znak je na 6 pozici ve slově : Bethan
    Počet znaků nesmí přesáhnout 5000, jinak se text ořízne a komentář se neuloží celý !

 

5/ Maq
2018-07-03, 00:24:37 

    Larixi, děkuji za komentář. Je opravdu ohromná škoda, že máš málo času. Tvoje připomínky by byly přímo zlaté, jenže přicházejí tak zřídka a se zpožděním...
    Experiment "Mičurinskie kanikuly 2018" jsem spustil včera. Testuji čtyři materiály: bentonit, rašelinu, zeolit a oxid železitý. Jako příměsi do propraného křemičitého písku.
    Uhlí jsem do substrátu nedal, přesně z toho důvodu, jak píšeš - aby nezkreslovalo výsledky.
    Zaujala mě Tvoje poznámka o změnách vlastností rašeliny v čase. Jakou máš zkušenost?
    Filtrační médium: Vidím to podobně. V dané souvislosti jsem chtěl zdůraznit, že nechci filtrací nijak (bio)chemicky ovlivňovat dění v akváriích. Jen hýbat s vodou a mechanicky zachytit nějaký ten větší svinčík. Dal jsem tedy do filtříků JBL filtrační vatu.
    S výkonem filtru si také hlavu příliš nelámu a neusiluji o žádná impozantní čísla. Ale držím v paměti vaaclavovu zmínku, že dal do akvária proudové čerpadlo jako honič vody a výsledky si pochvaluje.
    Organické živiny: K těm mě vedla série úvah. V těchto experimentech jde generálně o to, vyhodnotit vliv substrátu na cirkulaci živin v akváriu. Přitom pracuji s hypotézou, že je rozumné držet živiny pokud možno v substrátu. Jak ale dodat živiny do substrátu? Pokud bych pracoval s minerálními solemi, musel bych použít nějaké špatně rozpustné, jinak by hned vyplavaly. Pak je tu ale problém množství - určitě nejde jen o absolutní množství, ale také rychlost/snadnost, s jakou se dostanou do podoby pro rostliny užitečné.
    Organicky vázané živiny řeší tak nějak obojí. Všechny jsou v semenech zastoupeny v rozumném poměru (s předpokládaným důrazem na živiny hůře dostupné, tedy fosfor a mikroprvky), všechny jsou ve vazbách víceméně nerozpustných, leč pro organismy pohotově dostupných, a současně s nimi dodávám i jakousi neurčitou zahajovací násadu mikrobů. Tahle úvodní dávka organické hmoty má způsobit, že dno rychleji "oživne", tedy začne fungovat jako generátor těch procesů, které jsou přirozené a žádoucí. Organotrofní bakterie mají prostřený stůl od počátku, dřív než se začne hromadit detrit.
    Povzbudil mě relativní úspěch předchozího pokusu s čerstvým mladým listím (a květy). Tuhle zásobu jsem zalil čistou demivodou, a přesto v tom rostliny slušně rostly a nepozoroval jsem žádné růstové defekty.
    Práškový oxid železitý. V běžných půdách je železa vlastně hrozně moc, a v tropických často ještě víc. To jsem věděl, jenže jsem v tom neviděl důvod, proč se tím nějak extra zabývat. To do okamžiku, kdy jsem se dočetl o vlivu přeměn železa na cirkulaci dalších živin, zejména fosforu.
    I když mám za správnou Tvoji poznámku, že toxicita železa hrozí především při hodně vysokém pH, a snad i při hodně nízkém, přesto mám pochybnosti. Nepokazí se něco? Chemie železa je hodně komplikovaná. Chci to tedy vyzkoušet.
    Poměr základních kationtů: Zaznamenávám si Tvoje číslo. Tenhle experiment je ale zamýšlený zhruba na dva měsíce, a v tom období to asi výrazně ovlivní vstupní množství kationtů vázaných v bentonitu a zeolitu. Navíc do kalkulací vstupuje další kation - amonium. A jeho výskyt zase zčásti závisí na intenzitě eventuální nitrifikace. Myslím tedy, že nemá valnou cenu se snažit dodat kationty v nějakém přesném poměru.
    Rostliny: Rozhodl jsem se ušetřit a žádné jsem nekupoval. Použil jsem všelijaké drobky z minulého experimentu i z Nové scény. Došel jsem totiž k názoru, že teď bych vlastně ani neměl očekávat nějakou příznivou odezvu od rostlin. Budu spíš pozorovat, kde budou lépe či hůře přežívat.
    Budu sledovat vývoj pH, vodivosti, obsah amonia, dusičnanů a fosforečnanů ve vodě, zdravotní stav rostlin a výskyt zákalů a řas. Nasbírám nějaká data pro další výzkumy.

4/ larix
2018-07-02, 20:25:17 

Ahoj Maq (a ostatní) :-)

Času je málo, ako vždy, tak zareagujem trochu nesystematicky, v bodoch podľa textu, povedal by som, taký trochu brainstorming... Možno idem aj trošku po termíne, neviem, či už nové pokusy náhodou nebežia.

Teším sa aspoň okrajovému návratu Marcela k akvaristike (všimol som si, že sa pasívne objavil aj na rybičkách).

Rovnako sa teším, že si využil platformu jeho stránok (rozviniem možno inokedy).

K veci:

Substrát - osobne by som tam uhlie nepridával. Jednak bude skresľovať výsledky iných pokusov, druhak bude postupne prenikať na povrch. Aj keď biologickej aktivite, predpokladám, pomôže, pre mňa by to bol rušivý element a radšej by som neskôr urobil separátne experimenty zamerané primárne na uhlie. 

Organické živiny - nie je mi celkom jasný zámer experimentov so semenami alebo mliekom, možno som niečo prehliadol... Napadlo ma možné použitie záhradného kompostu - keďže ide o fytomasu, zastúpenie prvkov bude blížšie potrebám rastlín a cenóza baktérií bude aspoň z časti tiež využiteľná v akváriu. Ale ako som písal, neviem, čo týmito experimentami sleduješ, takže to je iba návrh/nápad.

Voda - tu mám dve minipoznámky. Aktuálne sa mi najlepšie osvedčil pomer (hmotnostný) K:Ca:Mg = 1:6,5:2,2 Preto som zvedavý, ako sa bude prejavovať tvoj pomer (aj keď na hmotnostný pomer som ho zatiaľ neprerátal, možno to bude podobné). Čo sa týka mikroprvkov, uvažujem podobným smerom ako ty. Všeobecne sa hnojenie mikroprvkami asi preceňuje. Predsa len, krmivom a vodovodom sa rastlinám dostáva nezanedbateľné množstvo mikroprvkov. Najnovšie som stále pevnejšie presvedčený, že nadbytok mikroprvkov neprospieva okrem tebou spomenutej R.wallichii ani niektorým druhom kryptokorín, Anubiasom, Bucephalandrám,...

Rastliny - tiež mám skúsenosť, že H. pinnatifida nejako veľmi nezávisí na koreňovej vížive. Rastliny síce korenili ale korene boli väčšinou v pomere k nadzemnej časti neprimerane krátke. Bohužiaľ, u mňa sa nekontrolovateľne šírila podzemkami, tak som ju zlikvidoval (burina :-) ). Ak by som mal uviesť nejaký zoznam druhov, ktoré sú podľa mňa dobré indikátory výživy, boli by to tieto: Hygrophila corymbosa, Cryptocoryne Flamingo, Rotala wallichii, Echinodorus cordifolius, Pogostemon erectus (čiastočne aj P. stellatus), Ludwigia palustris, Blyxa japonica, Heteranthera zosterifolia, Rotala indica, Vallisneria sp., Didiplis diandra. Ak by ťa zaujímalo pri konkrétnom druhu, prečo si to myslím, pokojne napíš.

Rašelina - jej nevýhodou je, že v čase svoje vlastnosti extrémne mení (smerom k horšiemu z pohľadu akvária) a rýchlosť tejto zmeny je veľmi ťažké predvídať.

Oxidy železa - toto je podľa mňa najprirodzenejšia forma dodávania železa rastlinám, myslím, že v prírode prakticky jediná bežná. V škole sme sa učili, že v pôdnom roztoku sa železo pre rastliny stáva toxickým iba pri pH nad 9, inak je aj vo vrchoviskách pre rastliny benefitom. Z toho by som vychádzal a tiež zvažujem hnojenie železom do stĺpca vynechať a nahradiť ho zásobou v substráte. Prehnojiť sa nedá, v substráte koreniace rastliny si zoberú, koľko potrebujú a ničomu to nevadí. Tip-top :-)

Kremelina - v mojom vnímaní je to inertný materiál, tvoje poznámky v súvislosti so železom a fosforom sú pre mňa novinka.

Bentonit - opäť iba zabrúsim do škoských vedomostí. Učili sme sa, že ílové minerály sú v pôde významným zdrojom draslíka, v menšej miere železa, hliníka a horčíka. Už si nepamätám, do ktorej skupiny patrí bentonit ale draslíkom myslím disponujú všetky skupiny. V súvislosti s CEC by som teda do úváhy bral aj schopnosť dodávať niektoré významné živiny, teda to, za čo sa menia katióny, ktoré bentonit viaže.

Zeolit - tu mi zas v hlave vyskakuje, že zeolit uvoľňuje vápnik (nezisťoval som, či je to pravda), tak by som prípadne overil jeho vplyv na tvrdosť. Inak platí to, čo si písal.

Filtračné médium - toto teraz nebudem rozoberať podrobnejšie, už som to asi niekde na rybičkách písal. Posledné roky z mnohých dôvodov používam vo filtri iba molitan (s postupne klesajúcou veľkosťou pórov) a filtrujem pomaly (max. 1x objem akvárka za hodinu).

3/ larix
2018-07-02, 20:24:35 

PS1: Neviem, či si nestanovuješ (na amatérske podmienky) príliš komplexné a príliš početné ciele. Chcem ťa ušetriť frustrácie - podľa mňa by si mal v reálnom čase riešiť max, dve otázky (jednu v Mičurinoch a jednu v Novej scéne). Je to samozrejme iba môj názor, no sám som došiel k sklamaniu, keď som napr. objavil nejakú výraznú reakciu akvárka a nebol som schopný ju priradiť ku konkrétnej zmene (robil som viacero zmien súčasne lebo ma súčasne zaujímalo viacero otázok). Naozaj ti nechcem do pokusov kecať, ide iba o priateľskú radu. Si totiž pre mňa skutočne ojedinelý zjav na CS akvaristickom internete (v pozitívnom zmysle a som si istý, že nie iba pre mňa), držím ti palce a vždy si rád prečítam tvoje (často vtipne podané) skúsenosti. Škoda, že napr. na rybičkách sa mnohí k tvojim komentárom stavajú, mierne povedané, s rezervou bez toho, aby sami niečo skúsili pokusom overiť a papagájujú zaužívané dogmy. Na druhej strane, keď sa človek pozrie na politickú situáciu v našich krajinách, na rybičkách je to ešte úplne v norme, že? :-D

PS2: Výmena dna v hlavnom akvárku je podľa mňa dobrý krok. Tiež farbeným pieskom neverím a postupne som dospel k názoru, že obyčajný kremenný piesok vhodnej frakcie je najlepšia voľba. S organickými substrátmi experimentujem iba v malých nádržkách, do hlavného akvárka už iba piesok.

PS3: Tvoje poznatky sa kumulujú podstatne rýchlejšie ako moje (tie moje v podstate stagnujú) keďže ekológii a akvaristike sa bohužiaľ momentálne môžem venovať iba okrajovo. Preto predpokladám, že o nejaký čas ti už s experimentami veľmi nepomôžem a budem sa skôr už iba pýtať :-)

Držte sa všetci :-)

J.

2/ Maq
2018-06-13, 09:20:58 

Echinodorus quadricostatus je ale Helanthium bolivianum, ne?

1/ JirkaŠčobák
2018-06-13, 08:08:30 

Echinodorus quadricostatus. 

Mléko je zajímavý nápad!

Maq © 2018-2019