základy Filosofie

Řešení nejpalčivějších otázek lidského života

a jako klíč
k pravdám
, , , a
Publikováno: 01.10.2019
Aktualizováno: 07.08.2020

Základy filosofického myšlení
Etika aneb o mravně dobrém životě

V přípravě ...

Osnova

ETIKA (struktura předmětu)

Otázky

Základní etické otázky:

  • Jaký je smysl života?
  • Jak má člověk správně žít?

Odpovědi

Klíčové poznatky etiky:

  • Smyslem života je vést mravně dobrý život
    • Vyplývá to z odpovědí na otázky:
      • „Kdo je člověk?“ (viz antropologie)
      • „Je člověk svou podstatou organismem, který smrtí zaniká?“
      • „Existuje Bůh?“ (viz teodicea)
      • „Existuje neměnný mravní zákon?“

Důkazy:

  • důkaz nesmrtelnosti lidské duše
  • důkaz Boží existence
  • důkaz existence mravního zákona

Omyly

Mylné výklady smyslu života:

  • hedónismus: uspokojování dílčích sobeckých potřeb
  • nihilismus (totální pesimismus): lidský život nemá žádný smysl, smrtí vše končí

O co jde v etice?

O vodítko k rozlišení dobrého jednání od špatného!

Řeší se tu kardinální otázka:
  „jaký má být člověk“ (smysl života)

Etika se zabývá mravními normami a hodnotami lidského jednání. Jejím cílem je poskytnout základní orientaci v lidské praxi, tj. poskytnout člověku nějaké vodítko, podle něhož by byl schopen objektivně posoudit, zda je jeho jednání dobré nebo špatné. Přirozený způsob, jak toto posoudit (tj. jak rozhodnout, zda je nějaké jednání dobré nebo špatné), je srovnat ho s nějakou objektivní normou či zákonem (jedním z klíčových úkolů etiky je proto ověřit, zda vůbec nějaký objektivní zákon existuje). Jednání (= svobodné skutky) člověka je pak označované za dobré, pokud je ve shodě s touto objektivní normou (např. se zákonem dobrého života), nebo za špatné, pokud je s ní v rozporu. Existuje-li nějaká objektivní mravní norma (zákon dobrého života), podle něhož má člověk jednat, pak lze z toho logicky odvodit i odpovídající pokyny (povinnosti), jak má jedinec jednat, aby se stal dobrým člověkem – skutečnou osobností (např. nelhat, nepomlouvat, nekrást apod.). A kde je nějaký zákon, z něhož pro nás plynou určité povinnosti, tam je i nějaká odměna (za jeho plnění = za povedený život) či trest (za jeho neplnění = za zpackaný život).

Etika je ve filosofii cílovou disciplínou, neboť se v ní zúročují poznatky ze všech ostatních disciplín. Jak jsme si už řekli, hlavním cílem filosofie je najít smysl lidského života, tj. pomoci člověku zjistit, co má dělat, aby byl jeho život zdařilý (aby dosáhl jeho pravého cíle a účelu). Pokud se mu to podaří zjistit, může ho to ochránit před ztroskotáním – tj. před zpackaným životem.

Základní otázky etiky se soustředí kolem problému mravních norem a hodnot. Nejprve se klade otázka, jestli vůbec existuje nějaký objektivní (tj. univerzálně platný a pro všechny závazný) mravní zákon a jeho normy. Následně se ptáme, jaký tento zákon je (tj. co obsahuje).

Důkazy klíčových pojmů

T

Nesmrtelnost

Nadpis

T

Boží existence

Nadpis

T

Mravní zákon

Nadpis

T

Smysl života

Nadpis

T

Omyly

  • V etice: popření neměnného mravního zákona
    • důsledek: ztráta mravního řádu
        hedónismus

Texty k dalšímu studiu:

  1. PRINZ, Jiří. Etika. Abeceda filosofického myšlení. Praha: Academia Bohemica, 2013, s. 149-175. ISBN 978-80-904469-2-2.
  2. SKÁCEL, Miloslav. Kurs aristotelsko-tomistické filosofie: Etika. 8. díl. S.l.: [s.n.], 1969.
  3. SKÁCEL, Miloslav. Kurs aristotelsko-tomistické filosofie: Etika II. 9. díl. S.l.: [s.n.], 1969.
  4. FUCHS, Jiří. Filosofie 7: Předpoklady nerelativizované etiky. Praha: Krystal OP, 2007. ISBN 978-80-85929-94-2.
  5. V přípravě ... FUCHS, Jiří. ... systematický kurz etiky. Praha: Academia Bohemica, 201x. xxx s. ISBN xxx-xx-xxxxxx-x-x.
  6. FUCHS, Jiří. Seminář filosofické etiky (#2012).

Marcel Goliaš © 2020