Dobrý život

Smyslem a cílem lidského života není získat dobře placenou práci, najít si ideálního partnera, koupit si auto a dům, či vychovat pár dětí, nýbrž stát se čestným, charakterním, mravně dobrým, polepšeným člověkem, který napravil svůj zvrácený vztah k Bohu, k sobě a k druhým.

Proto se máme „připodobňovat Kristu“ (dokonalému Božímu obrazu) a napomáhat v tom i ostatním.

O to, abychom dozráli v mravně dokonalého člověka (druhého Krista) máme usilovat nejen v osobním (soukromém) životě skrze moudrost, zbožnost, ukázněnost a laskavost, ale i ve společenském (komunitním) životě skrze vzájemnou pomoc a službu.

Napravení vztahu k Bohu.

Prvním krokem k dosažení našeho cíle je vymýtit ze svého zvráceného života bezbožnost (vzpouru proti Bohu). Pro pravý život, jaký má být, je nutný pravý opak: dobrovolné poddání se Bohu. Počátek dobrovolného poddání se Bohu, čili souladu s Bohem, je zbožnost. Abychom tedy napravili svůj život, musíme se modlit k Bohu.

Napravení vztahu k druhým.

Třetím krokem k dosažení tohoto cíle je vymýtit ze svého zvráceného života nelidskost (sobectví). Pro pravý život, jaký má být, je nutný pravý opak: vzájemná jednomyslnost (solidarita). Počátek jednomyslnosti mezi lidmi je dobročinnost. Abychom tedy napravili svůj život, musíme si navzájem pomáhat.

Komunitní život

K dosažení našeho cíle potřebujeme nejenom soukromou zbožnost, ukázněnost a laskavost, ale také pomoc druhých, jíž se nám dostává skrze poučení, napomenutí či povzbuzení – čili prostřednictvím společenství.