Ekologie rostlinného akvária

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

179
Publikováno: 03.05.2017, Aktualizováno: 18.07.2017

Horst & Kipper: The Optimum Aquarium

HORST, Kaspar a Horst E. KIPPER. The optimum aquarium: The sure way to success. Guide for the installation and care of the fresh water aquarium. 1st ed. Bielefeld, West Germany: AD aquadocumenta, 1986. ISBN 3-925916-02-4.

Kaspar Horst a Horst Kipper se rozhodli analyzovat pojítka mezi kvalitou vody a původními habitaty rozmanitých ryb a rostlin vyskytujících se v tropických řekách a jezerech. Přivezli s sebou spoustu vzorků vody a substrátu (včetně rozsáhlého poznámkového aparátu), které pak byly v laboratoři analyzovány. Tyto údaje pak byly později využity při pokusech o pěstování různých druhů akvarijních rostlin.

Na základě několika pokusů a experimentů pak sepsali obsáhlou sadu pravidel pro chov tropických ryb a pěstování tropických rostlin. V roce 1977 se rozhodli plody své práce vydat i knižně pod názvem "The Perfect Aquarium" (Tetra). Tato kniha se stala hned po svém vydání akvaristickým bestsellerem. Po zhruba 8 letech (v roce 1985) pak vydali kompletně zrevidované vydání s několika novými kapitolami pod názvem "The Optimum Aquarium" (Aquadocumenta Verlag).

V přípravě ...


Představení knihy

1. Úvod

Úvod představuje stručný popis vývoje akvaristiky za posledních 10 let, a snahu zprostředkovat nové poznatky široké akvaristické veřejnosti.

Autoři v úvodu prezentují svůj názor, že jediným způsobem, jak mohou akvaristé profesionálně zvládnout svůj koníček, je skrze neustálou snahu o dosažení optimálních podmínek. Opravdový akvarista podle nich není ten, kdo zná podmínky, které ryby a rostliny vyžadují k přežití, nýbrž ten, kdo je respektuje a dělá všechno proto, aby je ve svém akváriu také napodobil. Každý akvarista by si měl klást za cíl a povinnost vytvořit optimální akvarijní podmínky. Autoři se v úvodu rovněž zamýšlejí nad tím, zda je optimální akvárium jen zbožným přáním, nebo se může stát realitou.

2. Inventarizace

Ve druhé kapitole se autoři nejprve ve zkratce věnují stručnému shrnutí dějin akvaristiky, a následně popisují současný stav.

Hlavním problémem historické akvaristiky byla především neexistence solidního vybavení, absence kvalitních informací (např. studijní literatury) a značně omezený výběr druhů (který se omezoval převážně jen na vysoce odolné druhy). Moderní akvaristika v té podobě, v jaké jí dnes známe, se však objevila až v 80. letech 20. století.

V oddíle nazvaném "Dnešní akvária" pak autoři popisují nejčastější problémy, s nimiž se moderní akvaristé potýkali (a někdy stále potýkají): např. nestandardní velikost akvárií, nevhodný substrát, rozdílné parametry a chemické složení vody (které mohou negativně ovlivnit její kvalitu a vhodnost pro tropické rostliny a ryby; většina ryb a prakticky všechny rostliny pocházejí z oblastí, kde kvalita vody vysoce převyšuje kvalitu kterékoli akvarijní vody – například v tropech se voda, v níž plavou ryby a rostou rostliny, vymění přibližně 100x za hodinu), dále filtraci, provdušňování a pohyb vody (které jsou rovněž důležité), péči a přihnojování rostlin (především pak malý počet rostlin, nepravidelné přihnojování bez častých výměn vody, či nedostatek CO2), ryby a rostliny (příliš mnoho či nevhodné druhy ryb, nerozlišování odlišných nároků různých druhů rostlin), řasy (nesprávná péče o akvárium, příliš rychlé zabíhání, neoptimální podmínky), osvětlení (příliš silné nebo naopak slabé intenzita či nevhodná délka fotoperiody) nebo ohřev vody (špatně dimenzovaná topítka).

3. Optimální akvárium

Stěžejní kapitola knihy rozdělená do jedenácti podkapitol, popisujících do detailu jednotlivé stavební bloky optimálního akvária.

Autoři čtenářům slibují, že pokud se budou (ve správném sledu) řídit jejich vodítky, dokáží bez problémů založit a úspěšně provozovat optimální akvárium. Navzdory všem nevypočitatelným okolnostem objevujícím se při zakládání akvária a vyplývajícím z rozdílého chemismu pitné vody a rozmanitosti dalších složek umělého biotopu, kterým akvárium je, stojí v pozadí všech probíhajících biologických procesů přírodní zákony. Výsledek akvaristovy snahy bude záviset na tom, jak dokáže kontrolovat chemické a fyzikální reakce a procesy probíhající v tom malém množství vody, kterou do něj nalil. Aby to nebylo jen o náhodě, sestavili autoři seznam pravidel, která jsou podle nich kritická a pro úspěšné provozování optimálního akvária nevyhnutelná.

1) 10 zlatých pravidel pro optimální akvárium
Deset zlatých pravidel:
11. Tropická teplota v substrátu a ve vodě
12. Speciální akvarijní osvětlení
13. Chemicky stabilní voda
14. Přirozená výživa rostlin
15. Biologická filtrace
16. Silné proudění vody
17. Hustá sadba
18. Harmonická rybí obsádka
19. Péče o tropické ryby
10. Kontrola všech proměnných
1) Tropická teplota v substrátu a ve vodě

Pomocí topného kabelu je možné substrát dokonale integrovat do akvária. Výhoda topného kabelu spočívá v tom, že teplo, které se z něho uvolňuje, stoupá směrem vzhůru (ze substrátu do vody), čímž se docílí jednak stejné teploty v celém akváriu, a jednak výměny živin a kyslíku mezi vodou a substrátem. Studená voda, která má tendenci klesat ke dnu, přináší dolů kyslík nezbytný pro metabolizování organických látek. Ohřátá voda pak zase stoupá vzhůru, kam s sebou vynáší i rozpuštěné minerální živiny. Tím se v substrátu zamezí vzniku černých anaerobních zón, a napodobí se tím přírodní horizontální a vertikální pohyb vody v substrátu.

2) Speciální akvarijní osvětlení

K osvětlení akvária (v závislosti na jeho velikosti a typu) může akvarista použít buď zářivky, rtuťové výbojky nebo metal-halidové lampy. Dostatečně silné osvětlení zajišťuje ve vodě (v důsledku intenzivní fotosyntézy rostlin) téměř 100% nasycení kyslíkem. To je důležité nejen pro ryby, ale ještě více pro celkový akvarijní ekosystém. Kyslík totiž nepotřebují pouze ryby, ale i bakterie, které metabolizují a mineralizují veškeré organické látky vznikající v akváriu. Mineralizace těchto látek je pro udržení akvária v optimální kondici naproto kritická.

3) Chemicky stabilní voda

Pro běžné akvaristy, kteří nejsou zběhlí v chemii, bývá tato problematika nesrozumitelná, a snadno ji tak přehlížejí a zanedbávají její uvádění v praxi. Důležité je mít neutrální pH, stabilní pufrační kapacitu a uhličitanovou tvrdost mezi 3-4°dKH (což odpovídá koncentraci 65-90 mg/l HCO3-). Neutrální pH je určitým kompromisem pro ryby zvyklé na různé (kyselé či zásadité) druhy vod, a docílit je ho možné pomocí přihnojování oxidem uhličitým (CO2). Pokud by byla uhličitanová tvrdost nižší, ostatní kyseliny ve vodě by mohly působit mylným dojmem, že je ve vodě více CO2 než ve skutečnosti.

4) Přirozená výživa rostlin

Chemická i nutriční skladba mnoha tropických vod je nám již známá. Spousta z nich je natolik chudá na rozpuštěné soli, že některé esenciální živiny (obzvláště stopové prvky) v nich bývají přítomné jen v nepatrném množství. Odlišná přirozenost těchto vod (tekoucí vody obsahují díky neustálému kontaktu se substrátem všechny esenciální živiny) však zajišťuje neptřetržitou obnovu dodávek těchto látek. Kromě toho se spousta přírodních vod liší i ve svém chemickém složení. V akváriu však nelze přísun živin ponechat pouhé náhodě. Při pravidelných výměnách vody je nutné doplnit všechny základní živiny, které v pitné vodě chybí. Výměny vody ale slouží i k odstranění rozložených odpadních látek. Stopové prvky (např. železo, mangan a další) je však třeba přidávat do vody v malých dávkách každý den, protože týdenní dávky by mohly akvárium snadno otrávit.

5) Biologická filtrace

6) Silné proudění vody

7) Hustá sadba

8) Harmonická rybí obsádka

9) Péče o tropické ryby

10) Kontrola všech proměnných

Komentář

2) Akvárium

Popis

Komentář

3) Substrát

Popis

Komentář

4) Voda

Popis

Komentář

5) Filtrace a pohyb vody

Popis

Komentář

6) Akvarijní rostliny

Popis

Komentář

7) Řasy

Popis

Komentář

8) Ryby a krmení

Popis

Komentář

9) Osvětlení

Popis

Komentář

10) Ohřev vody

Popis

Komentář

11) Dekorace

Popis

Komentář

4. Kontrola

Abstrakt

Popis

Komentář

5. Několik slov závěrem

Abstrakt

Popis

Komentář

6. Dodatek

Kontrolní seznam pro vyváženou a úspěšnou péči o optimální akvárium, plán na založení 350L akvária, tabulka CO2, poznámky k osvětlení, tabulka osvětlení, tabulka kyslíku, tabulka výkonnosti topítek, tabulka substrátů, tabulka filtrů, co dělat když, slovníček pojmů, doporučená odborná literatura pro intenzivní studium, index.

7. Odkazy

Seznam literatury a autoři fotografií.

Pár poznámek na závěr

Knihu K.Horsta a H.E.Kippera považuji za vhodný základ pro každého začínajícího akvaristu, který se chce seznámit s principy péče o akvarijní ryby a rostliny. Najdete zde řadu důležitých poznatků o původních biotopech akvarijních rostlin s důrazem na důležitost znalostí skutečných nároků rostlin, což považuji za obzvláště přínosné. Určité pochybnosti mám sice o převádění těchto poznatků do praxe, ale jinak tuto knihu vřele doporučuji.

Pokročilejší studenty, jimž bude tato kniha připadat triviální, bych odkázal na vynikající vysokoškolskou učebnici Mineral Nutrition of Higher Plants od Petry Marschner.