Ekologie rostlinného akvária

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

458
Publikováno: 10.08.2014, Aktualizováno: 17.01.2017

Dílna: Výživné dno

Upozornění

Výroba vlastního výživného dna je určená spíše pro pokročilé akvaristy, kteří si dobře uvědomují všechna rizika s tím spojená a budou si umět poradit v případě, kdy nepůjde vše podle plánu. Základem výživného dna je kvalitní půdní substrát (ornice) či vodní sediment. Každá půda totiž obsahuje zpravidla velké množství prakticky všech esenciálních živin. Pokud budeme chtít tento "základ" ještě trochu obohatit, můžeme do něj přidat přiměřené množství vybraných živin (nejčastěji v podobě sypkých či granulovaných hnojiv). Častou chybou začátečníků bývá megalomanství, kdy ve snaze učinit své dno co nejvýživnější tam nacpou obrovská kvanta živin (setkal jsem se už i s několikacentimetrovými vrstvami sypkých či granulovaných hnojiv, což zcela odporuje doporučením výrobců a je to naprosto špatně). Pamatujte na to, že nevhodná dávka (či forma) hnojiva rostlinám zcela jistě nepomůže, ale uškodí.

Kriticky důležité je proto nejen používat při přípravě vlastního substrátu zdravý selský rozum a držet se doporučení výrobců ohledně množství aplikovaného hnojiva, ale postarat se také o to, aby bylo toto hnojivo v substrátu "uzamčené" (tj. překryté nepropustnou vrstvou krycího materiálu), a nemohlo tak prosakovat do vodního sloupce, což by mohlo mít (a zcela jistě i mělo) za následek dramatické přemnožení řas (nebo sinic) a v krajním případě i úhyn vodních živočichů (ale i citlivějších rostlin) v důsledku extrémně vysokých koncentrací živin ve vodním sloupci.

Například centimetrová vrstvička granulovaného hnojiva Cererit překrytá 5 cm vrstvou Akadamy měla v mém testovacím akváriu za následek zvýšení koncentrace dusičnanů ve vodním sloupci na 167 mg/ℓ (viz Dutošvarcův dezinfikátor).

Substrát pro akvárium Dream Garden

Autor know-how a fotografií: Jiří Novotný (novotňák)

Všechny vrstvy byly kladeny na sebe do přihrádky vyrobené z perlinky. Mezi perlinkou a stěnami akvária byla ponechána asi 5 cm mezera, která byla zasypána substrátem Shirakura (důvod je jednak ten, aby nebyla perlinka vidět, a jednak aby mohla okolo alespoň trochu proudit voda). V případě, že budete chtít hnojivo aplikovat až k okrajům substrátu (perlinky) a budete mít tudíž obavu z jeho prosakování po stranách perlinky do vodního sloupce, můžete dát perlinku až ke sklu a nenechávat kolem ní žádnou vrstvu, kterou byste zasypali nějakým granulovaným substrátem (případě tuto vrstvu můžete zasypat jemným pískem).

1.pilíř: [5-10 cm vrstva]
Lávová drť
textilie
písková bariéra [0,5-1 cm vrstva]
textilie
2.pilíř: [2 cm vrstva]
Hlína s rašelinou + hnojivo + bentonit (smícháno dohromady)
textilie
písková bariéra [0,5-1 cm vrstva]
textilie
3.pilíř: [2 cm vrstva]
Shirakura + Amazonie
Akvárium Dream Garden →

Seznam použitých materiálů:
→ Perlinka: klenbový roh s perlinkou
→ Lávová drť: [frakce 8-16 mm] prodává se v balení 5ℓ nebo 20ℓ (lze použít i pemzu)
→ Textilie: Startex 17 (textilie pro rychlou sklizeň), šla by ale možná použít i obyčejná geotextilie
→ Písek: filtrační (frakce 0,6-1,2 mm)
→ Hlína s rašelinou: jakýkoli půdní substrát s neutrálním pH (lze použít i substrát pro vodní rostliny) s přimíchanou hrstí rašeliny
→ Hnojivo: jakékoli vhodné NPK hnojivo, lze použít Kristalon, Cererit nebo Osmocote (nejvýše pár čajových lžiček → tj. jen jemně poprášit!)
→ Bentonit: hornina s vysokým obsahem jílových minerálů (např. K-Classic Stelivo pro kočky z Kauflandu)
→ Shirakura Red Bee Sand: japonský granulovaný substrát pro krevetky z páleného jílu (s velmi nízkým obsahem živin)
→ ADA Aqua Soil Amazonia: japonský granulovaný substrát pro akvarijní rostliny z páleného jílu (s průměrným obsahem živin)

Bližší popis

Cílem tohoto projektu bylo vytvořit co nejvýživnější (vyhnojené) dno, ze kterého se živiny neuvolňují do vody, kde by měly rostliny převážnou většinu živin, tak aby nebylo nutné hnojit do vodního sloupce.

Prvním pilířem je zde lávový kámen kvůli velké povrchové ploše pro mikroorganismy a vytvoření prostoru, kudy může proudit voda (tzn. velký povrch pro bakterie + vzdušná vrstva jen s vodou).

Druhý pilíř tvoří alkalická hlína z listnatého lesa promíchaná s hrstí kyselé rašeliny, aby měly rostliny další zásobárnu živin a aby bylo pH trochu do kysela (tzn. hlína smíchaná s rašelinou jako další zásobárna živin + snížení pH do kyselé oblasti). Místo obyčejné hlíny lze použít i vhodný zahradní substrát s neutrálním pH, nebo jakýkoli substrát pro vodní rostliny.
Opatrně s hnojivem!
Další ingrediencí jsou hnojiva. Použít lze jakákoli vhodná (čistá) hnojiva s makro- i mikroprvky. V tomto případě byla použita hoštická trojkombinace (obsahující guáno, hnůj a slepičince), rohovina a kristalon. Použít lze i cererit nebo osmocote, případně tam pumpnout trochu tekutého akvarijního hnojiva (např. Tropica). S koncentrovanými hnojivy se to nesmí nepřehánět! V případě práškových hnojiv (např. kristalon) stačí jen mírně poprášit povrch substrátu (např. dvě zarovnané čajové lžičky na plochu 60x35 cm). V případě granulovaných hnojiv (cererit, osmocote) postupujte podle doporučení výrobce. Doporučené dávkování Cereritu je zhruba 20-30 gramů hnojiva na 1 m2 plochy za rok. Doporučené dávkování Osmocote je zhruba 3 gramy hnojiva na 1 kg substrátu za 3-12 měsíců (dle použitého typu).
Opatrně s rašelinou!
Některé druhy rašelin mohou mít extrémně kyselé pH (např. pH 3). Pokud do substrátu přidáte takovouto rašelinu (a navíc v příliš velkém množství), může vám spolehlivě "popálit" (a zahubit) kořeny rostlin.
Hlínu s rašelinou a hnojivem pak posypat souvislou vrstvičkou bentonitu (= kočkolit), což je hornina s vysokým obsahem jílových minerálů, která je schopná do sebe natáhnout některé živiny, jež pak budou k dispozici pro rostliny a nebudou se uvolňovat do vody (tzn. jíl + koloidy na vázání živin).

Třetím pilířem je vrchní vrstva substrátu v podobě půdního substrátu Shirakura s troškou Amazonie (lze použít jakýkoli podobný substrát).

Jednotlivé vrstvy (pilíře) jsou od sebe odděleny textilií a pískem, aby nedocházelo k jejich prolínání (či prosakování). Písek pravděpodobně ani není nutné používat (jistě by stačila samotná textilie).

Fotogalerie

1.pilíř: Lávové kameny v perlince
Dělicí vrstva: perlinka
Dělicí vrstva: černá textilie
Dělicí vrstva: Písek
Dělicí vrstva: černá textilie
2.pilíř: Hlína s rašelinou, hnojivem a bentonitem
Dělicí vrstva: černá textilie
Dělicí vrstva: písek + černá textilie
3.pilíř: Shirakura + Amazonia (nedokončená vrstva)

Akvárium po několika měsících provozu

Světelné podmínky v akváriu

Intenzita osvětlení v µmol/m2/s (hranaté hodnoty = u skla, kulaté hodnoty = uprostřed akvária, kolmo pod světly)

Zabíhání akvária

To, že si vyrobíte vlastní výživné dno, rozhodně neznamená, že se vyhnete nejrůznějším problémům s řasami či sinicemi běžnými při zabíhání akvária. Jako u každého akvária je potřeba i zde počítat s přibližně dvěma měsíci, než se akvárium zaběhne a plně stabilizuje. Problémy s řasami lze očekávat především při použití výživných krycích substrátů typu ADA Aqua Soil Amazonia apod. V případě, že jako krycí vrstvu použijete písek nebo substrát Shirakura, nemusí problémy s řasami (díky nízké hladině živin ve vodním sloupci) trvat tak dlouho (nebo se nemusí vyskytnout vůbec). Počáteční problémy s řasami lze eliminovat i dalšími způsoby (např. omezením doby osvitu, častými výměnami vody, použitím přístroje Twinstar (fungujícího na principu elektrolýzy) nebo kompletním vysazením hnojení v prvních týdnech života akvária). Podrobný popis těchto opatření však není předmětem tohoto článku.