Ekologie rostlinného akvária

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

343
Publikováno: 12.06.2014, Aktualizováno: 11.01.2017

Reverzní osmóza: úprava nevhodné vody

V předchozím článku o vodě jsme se dozvěděli, jaké optimální parametry by měla mít akvarijní voda používaná v rostlinných akváriích (s ohledem na ryby). Pokud se vlastnosti naší pitné vody od těchto parametrů zásadním způsobem odchylují, může být nutné tuto vodu před jejím použitím v akváriu nějakým způsobem upravit. Konkrétní způsob úpravy bude samozřejmě záviset na tom, který parametr optimálnímu kritériu nevyhovuje. Pokud však nevyhovuje více parametrů najednou (případně je úprava daného parametru neúměrně komplikovaná), bývá zpravidla nejjednodušší použít k úpravě jednotku reverzní osmózy, která zbaví vodu téměř všech látek v ní obsažených, čímž získáme čistou, demineralizovanou vodu. Tu si pak doplněním potřebných látek (minerálů) upravíme přesně podle našich potřeb.

Rádce pro výběr reverzní osmózy

Co je to reverzní osmóza

Reverzní osmóza (RO) je určitý typ nano-filtrace, při které se z vody pomocí speciální membrány odstraňují rozpuštěné nebo cizorodé látky (např. soli, toxické látky, bakterie, viry apod.). Výstupem reverzní osmózy by měla být v podstatě demineralizovaná voda (tj. voda zbavená prakticky všech minerálů).1) Reverzní osmóza se zdaleka nepoužívá pouze v akvaristice, ale také v domácnostech, restauracích, laboratořích, strojírenství apod.

1) Výstupem reverzní osmózy je ve skutečnosti nejen upravená (demineralizovaná) voda, ale také odpadní voda. Z každého pouzdra membrány v jednotce RO jsou tedy vyvedené dvě hadičky → modrá (s upravenou vodou) a červená (s odpadní vodou). [Toto barevné rozlišení používá většina jednotek RO.]

95% účinnost membrány při odsolení → pravda nebo lež?

Často deklarovaná 95-99% účinnost membrány při odsolení vody platí pouze za ideálních podmínek, které nemusí být v praxi dosažitelné. Kromě toho, i když bude mít vstupní voda vodivost třeba 1000 µS/cm a výstupní, upravená voda 50 µS/cm (= 95% účinnost odsolení), nemusí to ještě znamenat, že vám reverzní osmóza odstranila z vody všechny látky stejně efektivně.

Příklad z praxe

Moje 4-stupňová reverzní osmóza RO 410-80MP od firmy Mangala odstranila sice z vody 95% všech solí (vodivost klesla z původních 934 µS/cm na 49 µS/cm), ale v případě dusičnanů byla její úspěšnost jen 76% (koncentrace NO3- klesla z původních 54,6 mg/l jen na 12,9 mg/l) → podrobné výsledky laboratorních rozborů vody najdete dole.

K čemu se reverzní osmóza používá v akvaristice

V akvaristice se reverzní osmóza používá nejčastěji k odstranění příliš velkého množství živin z vody → nejčastěji to bývají živiny související s tvrdostí vody (vápník/hořčík), a pak také dusičnany. Příliš vysoké koncentrace vápníku mohou u rostlin působit problémy s příjmem některých dalších živin a příliš vysoké koncentrace dusičnanů mohou zase působit problémy citlivějším druhům ryb a krevetek, (kromě toho ale příliš vysoké koncentrace dusičnanů mohou vést k růstovým problémům i u některých citlivějších rostlin → např. Rotala wallichii roste podle všeho nejlépe při koncentraci dusičnanů do 10 mg/ℓ.

Přestože vysoká tvrdost pitné vody se dá řešit i pomocí katexových úpraven vody, tento způsob úpravy tvrdosti je zpravidla asi 10x dražší než úprava pomocí malé jednotky reverzní osmózy. Navíc se sice zbavíte problému s vápníkem (Ca) a hořčíkem (Mg), ale nově vám tím zase vznikne problém s velmi vysokým obsahem sodíku (Na), protože katexové úpravny vody fungují na bázi kationtové výměny, při které jsou ionty vápníku a hořčíku ve vodě nahrazovány ionty sodíku.

Ideální parametry vody

Protože nám reverzní osmóza vyprodukuje demineralizovanou vodu, která je zbavená 95% všech solí (minerálů) a ostatních příměsí, je nutné si ji následně doupravit, aby byly parametry výsledné vody optimální. Tato doúprava však není nijak složitá, takže není potřeba se toho bát.

Ten, kdo s tím nemá žádné zkušenosti, k tomu může použít komerční přípravky (např. Dennerle Osmose ReMineral+ nebo sera mineral salt), nebo si demineralizovanou vodu z reverzní osmózy může smíchat s neupravenou vodou v určitém poměru.

Ti zkušenější si mohou upravenou vodu obohatit konkrétním množstvím vhodných chemikálií (solí) → zcela nezbytné je přidat do demineralizované vody alespoň malé množství hydrogenuhličitanů (nejčastěji se k tomu používá jedlá soda = NaHCO3), pak vápníku (CaSO4*2H2O = alabastrová sádra, nebo CaCl2) a hořčíku (MgSO4*7H2O = epsomská sůl). Další minerály jsou zpravidla obsažené v substrátu, případně je můžeme dodávat do vody pomocí hnojiva (nebo rybího krmení). Někdy může být vhodné přidat do vody i trochu draslíku (nejčastěji ve formě KNO3 = sanytr, nebo K2SO4).

Typy reverzních osmóz

Na úpravu vody do akvárií se používají prakticky jen 2 druhy osmóz:

  1. Kompaktní (in-line) → s jednorázovými inline filtry 10 x 2.0"
  2. Výhoda: nižší pořizovací cena, menší rozměry (kompaktnější řešení)
    Nevýhoda: dražší jednorázové inline filtry
    Rozměry: 35*20*10 cm (~2kg)
    Cena: [za 80GPD jednotku] ~1.600,- Kč



  3. Klasické (korpusové) → pouzdra s vyměnitelnými náplněmi 10 x 2.5"
  4. Výhoda: levnější filtrační náplně, snadná manipulace, průhledná pouzdra
    Nevýhoda: vyšší pořizovací cena, větší rozměry
    Rozměry: 45*37*20 cm (~7kg bez pomocného čerpadla, ~12kg s čerpadlem)
    Cena: [za 80GPD jednotku] ~2.850,- Kč (bez čerpadla), ~4.000,- Kč (s čerpadlem)


Většina prodejců nabízí také jednotky se zásobníkem. Tento zásobník mívá ale kapacitu zpravidla jen kolem 10L (tedy totéž jako běžný kbelík), takže pro účely skladování většího množství upravené vody je prakticky nepoužitelný. Nezanedbatelné je u těchto zásobníků také zvýšené riziko bakteriální kontaminace (jakmile k takové kontaminaci jednou dojde, je prakticky nemožné ji z tlakového zásobníku nějak odstranit). Podobně se některé jednotky RO nabízejí ještě s dalšími vylepšeními, jako je třeba tzv. remineralizátor nebo deionizátor apod. Tyto věci jsou pro běžné použití určitě zbytečné. Deionizátor je nicméně poměrně osvědčený filtr (patrona) s náplní katexu a anexu, který je z vody schopen celkem spolehlivě odstranit zbytkové znečištění (funguje na bázi iontové výměny → podobně jako iontoměniče používané na změkčení vody). Jeho použití je vhodné především při zvýšených nárocích na kvalitu vody → například při přípravě vývojové vody nebo při pokusech, kdy potřebujeme mít jistotu, že bude ve vodě opravdu jen požadované množství živin, které tam sami přidáme. Pomocí deionizátoru si vyrobíme v podstatě destilovanou vodu. Remineralizátor pak není zpravidla nic jiného než patrona obsahující nejčastěji uhličitan vápenatý (v podobě mramoru, dolomitu nebo korálů), který se pak zcela neřízeně uvolňuje do protékající vody. Takovýto způsob remineralizace však nelze považovat za optimální, protože vodu neobohacuje o všechny potřebné minerály. Nenarazil jsem zatím na žádného prodejce těchto filtrů, který by na svých webových stránkách prezentoval nezávislé laboratorní rozbory, jež by dokládaly, jaké minerály a v jakém množství se z podobných náplní do vody uvolňují (tj. srovnání upravené vody z RO bez použití remineralizátoru a s ním). U některých remineralizátorů bývají sice na Internetu uváděna konkrétní čísla, nicméně jelikož to ani jeden prodejce nedokládá laboratorním rozborem, moc takovým hodnotám nevěřím. Neumím si dost dobře představit, jak by se z dolomitové patrony mohlo do vody uvolňovat dostatečné množství všech potřebných minerálů, a navíc přesně v optimálním množství. (Rozpustnost dolomitu [CaMg(CO3)2] je velmi nízká). Je sice pravděpodobné, že nějaké minerály se do vody z těchto patron uvolňovat budou, nicméně nikdo si nemůže být jistý jejich skladbou a koncentrací.

Pokud někdo přemýšlí o používání reverzní osmózy i ve své domácnosti, doporučoval bych mu prostudovat si k tomu následující materiály:

Stupně filtrace

Prakticky každá sada reverzní osmózy obsahuje několik předfiltrů, jejichž úkolem je zbavit vodu největších nečistot, a tím ochránit hlavní osmotickou membránu před zbytečným zanášením. Menší (in-line) jednotky reverzní osmózy obsahují kromě samotné membrány obvykle dva předfiltry, zatímco větší (korpusové) jednotky obsahují zpravidla tři předfiltry.3)

3) Nemusí to tak být ale vždy. Prodávají se i malé in-line jednotky, které mívají ještě i čtvrtý stupeň filtrace → tzv. deionizaci, což je zpravidla iontoměničová náplň (směs katexu a anexu) používaná k redukci zbytkového znečištění. Takto upravená voda pak mívá vodivost pod 0,1 µS/cm. Pro běžná rostlinná akvária je ale takto čistá voda zbytečný luxus.

Třístupňové jednotky pro naše účely obvykle bohatě postačují. Samozřejmě platí, že při větším počtu předfiltrů nám samotná osmotická membrána (která je nejdražší) vydrží déle. Takže čtyřstupňové jednotky jsou určitě o něco lepší, než třístupňové (lépe chrání membránu).

Kromě toho se samozřejmě nemusíte omezovat pouze na běžné kombinace filtrů. Většina solidních prodejců vám sestaví jednotku reverzní osmózy podle vašich požadavků. Klidně si tak můžete sestavit jednotku s jedním sedimentačním filtrem, jedním uhlíkovým filtrem, membránou a deionizačním filtrem, nebo použít dvě membrány apod. Všechno se odvíjí od vašich konkrétních představ a požadavků. Nicméně pro běžné účely vám bude bohatě stačit nějaká třístupňová jednotka s kvalitní membránou.

Výměna filtrů

Každý filtr se po určité době zanese, a je třeba ho vyměnit.

Životnost jednotlivých filtrů:
  1. Sedimentační filtr
  2. 6-12 měsíců (~6.000 litrů)

    Pokud je úbytek tlaku na filtru více jak 15-20% oproti tlaku na vstupu, filtr vyměňte.

  3. Uhlíkový filtr
  4. 6-12 měsíců (~6.000 litrů)

  5. Membrána
  6. 2-5 let (~40.000 litrů)

  7. Deionizační filtr
  8. pár měsíců (~1.000 litrů)

    Mně 1 náplň (0.7ℓ) vystačila na přípravu zhruba 500ℓ vody (při výchozí vodivosti ~20 µS/cm a výsledné vodivosti ~1-3 µS/cm)

Někteří akvaristé používají filtry bez výměny i několik let. Životnost sedimentačních filtrů se dá obvykle prodloužit tím, že je vyjmete z pouzdra a propláchnete v čisté vodě. Uhlíkový filtr se čistit nedá, takže ten opravdu doporučuji minimálně 1x ročně vyměnit za nový (jinak přestane v systému plnit svojí funkci, a bude tam zcela zbytečný).

Propustnost membrány vs. reálná produkce

Tento parametr určuje, jaké množství upravené vody dokáže v ideálních podmínkách4) vaše jednotka za 24 hodin vyprodukovat.

MembránaIdeální propustnostReálná produkce
(GPD)(ℓ/den)(GPD)(ℓ/den)
50GPD501892075
75GPD [nebo 80GPD]7520930113
100GPD10037840151

4) Ideální podmínky znamenají teplotu vstupní vody 25°C a tlak 4.5 baru. Ve většině domácností zásobovaných vodou z městkého vodovodního řadu bývá ale teplota studené vody zpravidla jen kolem 5-10°C, a tlak ~3 bary. Za těchto podmínek bude reálně vyprodukované množství upravené vody jen asi 40% ve srovnání s ideálním stavem. To znamená, že membrána 50GPD vyprodukuje max. 20GPD (~75ℓ), membrána 75GPD max. 30GPD (~110ℓ), a membrána 100GPD max. 40GPD (~150ℓ).


Čím větší propustnost, tím více upravené vody vaše jednotka vyprodukuje. Pokud máte 120ℓ akvárium, u kterého každý týden měníte 50% vody (= 60ℓ), pak budete 1x týdně potřebovat 60ℓ upravené vody. Toto množství vody vám jednotka 50GPD vyprodukuje zhruba za 19 hodin, jednotka 80GPD za 13 hodin a jednotka 100GPD za 9,5 hodiny. Čím větší množství vody tedy potřebujete, tím výkonnější membránu byste si měli vybrat. Asi nejběžnější bývají mezi akvaristy membrány s výkonnem 75GPD.

permeát = upravená (odsolená) voda
retentát [koncentrát] = odpadní voda

Permeát vs. retentát

Při činnosti reverzní osmózy vzniká nejen čistá (odsolená) voda, ale také voda odpadní, kterou je třeba odvádět do odpadu (pokud ji nechcete používat třeba na zalévání). Poměr mezi upravenou a odpadní vodou je jedním z důležitých parametrů reverzní osmózy. Běžně bývá poměr mezi upravenou a odpadní vodou přibližně 1:6 → tj. na každý 1ℓ čisté vody, který nám RO vyprodukuje, odteče 6ℓ koncentrátu do odpadu (po natočení 1ℓ čisté vody z RO nám tedy náš vodoměr zaznamená spotřebu 7ℓ). Pokud však použijeme pomocné čerpadlo, účinnost membrány se zpravidla zvýší, a poměr mezi upravenou a odpadní vodou může být i 1:3.5)

5) U mě dosahuje poměr mezi upravenou a odpadní vodou 1 : 2,85.
Používám filtrační jednotku RO 410-80MP s membránou PurePro TW30-1812-80 (80GPD) a pomocným čerpadlem E-CHEN EC-203-50A (výstupní tlak 5,5 bar).
Výkon této sestavy při teplotě vstupní vody ~10°C je na chlup přesně 10 ℓ/h.

Pomocné čerpadlo → vyplatí se?

Ke každé jednotce reverzní osmózy (kompaktní i klasické) se dá přikoupit pomocné čerpadlo, jehož funkcí je zvýšení tlaku vstupní vody, čímž se může dost podstatně zvýšit i výsledné množství upravené vody.

Příklad:
Jednotka 80GPD vám při teplotě vstupní vody 7°C a tlaku 3 bary vyprodukuje za 24 hodin celkem 28 gallonů = 107 ℓ upravené vody.
Pokud na ni připojíte pomocné čerpadlo, které zvýší tlak vody na 5.5 barů, získáte za 24 hodin 56 gallonů = 212 ℓ upravené vody → tedy asi dvojnásobné množství !

Použitím čerpadla si tedy zhruba o polovinu zkrátíte čas potřebný k výrobě požadovaného množství upravené (demineralizované) vody. Čerpadlo ale nemá smysl používat tam, kde máte ve vodovodní soustavě dostatečně vysoký tlak (>5 barů). Čerpadlo vám zvýší tlak obvykle tak maximálně na 5,5 barů. Pokud se tedy tlak ve vaší vodovodní soustavě této hodnotě blíží, čerpadlo si nepořizujte (nezaznamenali byste žádné podstatné zlepšení průtoku, resp. produkce demineralizované vody).

Parametry čerpadla E-CHEN EC-203-50A (50GPD)

ParametrJednotkaHodnota (pracovní rozsah)
Výstupní tlakbar [psi]4.1 [60]4.8 [70]5.5 [80]
Průtokmℓ/m800       600       500       
ℓ/h [GPH]48 [12.7]36  [9.5]30  [7.9]
ℓ/d [GPD]1152  [304]864  [228]720  [190]
 
mL/m = mililitrů za minutu
ℓ/h = litrů za hodinu
ℓ/d = litrů za den
GPH = gallons per hour (gallonů za hodinu)
GPD = gallons per day (gallonů za den)

Tahle pomůcka má jen jednu vadu na kráse, a tou je poměrně vysoká cena. Pomocné čerpadlo E-CHEN EC-203-50A6) (vč. napájecího adaptéru) stojí ~1.200,- Kč.

6) Při výstupním tlaku ~5 bar (70 psi) je průtok tohoto čerpadla 864 ℓ/d (228 GPD). Za předpokladu, že poměr mezi upravenou a odpadní vodou bude 1:3, vyprodukuje membrána z každých 228 GPD, které jí protečou, asi 57 GPD upravené vody (zbylých 171 GPD bude tvořit odpadní voda). Proto se u tohoto čerpadla uvádí, že s ním dokáže jednotka RO vyprodukovat až ~50 GPD upravené vody. Při výstupním tlaku 5.5 bar (80 psi) bude množství upravené vody samozřejmě o něco nižší (~48 GPD). Někteří akvaristé nicméně na fórech uvádějí, že jim při použití tohoto čerpadla klesl poměr upravené vs. odpadní vody dokonce až na 1:2, což by znamenalo, že s membránou 80GPD by mohlo výsledné množství upravené vody dosahovat při tlaku 5.5 bar teoreticky až ~63 GPD (240 ℓ/d = 10 ℓ/h). Toto je shodou okolností také maximální množství upravené vody, které je schopná vyprodukovat membrána 80GPD při vstupním tlaku 5.5 bar a teplotě 10°C. To tedy znamená, že chceme-li z membrány 80GPD vyždímat opravdu maximum, mělo by nám na to čerpadlo E-CHEN EC-203-50A stačit.

Omezovač průtoku → jaký vybrat?

Každá jednotka reverzní osmózy používá zařízení zvané omezovač průtoku (angl. flow restrictor), jež určuje množství vody, které bude odtékat do odpadu. Do jisté míry tedy může omezovač průtoku určovat i poměr mezi upravenou a odpadní vodou. Za běžných podmínek (tj. při tlaku vstupní vody nad 2 bary a při standardním poměru upravené vs. odpadní vody 1:4) bude odpadní voda z jednotky RO vytékat bez ohledu na to, jestli používáte či nepoužíváte omezovač průtoku. Omezovač průtoku má za úkol vyvíjet zpětný tlak na membránu v případě, že by membrána produkovala větší než omezovačem povolené množství odpadní vody, a bránit tak tomu, aby poměr mezi upravenou a odpadní vodou byl příliš vysoký. Jinými slovy, omezovač průtoku určuje přesné množství odpadní vody (které dovolí membráně vyprodukovat), a tím pádem vlastně hlídá i správný poměr upravené vs. odpadní vody. Pokud byste žádný omezovač průtoku u reverzní osmózy nepoužili, vaše jednotka RO by s největší pravděpodobností produkovala velmi málo upravené vody a extrémně hodně odpadní vody.

Jak správně vybrat omezovač průtoku:

Obecně se dá říct, že omezovač průtoku by měl mít takový průtok, který odpovídá množství odpadní vody vyprodukované membránou za ideálních podmínek (tj. při teplotě vstupní vody 25°C a tlaku 4.5 bar). Za těchto podmínek bývá množství vody odtékající do odpadu obvykle asi 4x větší, než je nominální výkon membrány (v poměru 1:4), přestože u výkonnějších membrán může být poměr mezi upravenou a odpadní vodou i menší (v poměru 1:3).

Pokud byste použili omezovač s příliš vysokým průtokem, membrána by produkovala zbytečně moc odpadní vody a málo upravené vody.
Pokud byste použili omezovač s příliš nízkým průtokem, membrána by produkovala jen velmi málo odpadní vody a hodně upravené vody
→ ovšem za cenu toho, že by se rapidně snižovala její životnost (mnohem rychleji se bude zanášet nečistotami).

Pokud tedy máte omezovač s průtokem např. 300 mℓ/m, znamená to, že tímto omezovačem může protéci maximálně 300 mℓ odpadní vody za minutu.

Kdy je třeba omezovač průtoku vyměnit:

Omezovač průtoku je potřeba vyměnit při každé změně nominálního výkonu vaší membrány. Tedy vždy, když měníte vaší stávající membránu za membránu s odlišným nominálním výkonem.

Příklad: Máte-li membránu s nominálním výkonem třeba 50GPD, a po pár letech ji vyměníte za membránu s nominálním výkonem 80GPD, je třeba vyměnit i omezovač průtoku. U membrány 50GPD se totiž používá omezovač s průtokem zpravidla ~300 mL/m, zatímco u membrány 80GPD byste měli použít omezovač s průtokem ~400 mℓ/m. Pokud si ale po pár letech koupíte novou membránu se stejným nominálním výkonem (opět 50GPD), pak omezovač průtoku měnit nemusíte.

Příklad s pomocným čerpadlem:
5.5 bar = 190 GPD
190 GPD při poměru 1:2 = 63:127 GPD
127 GPD / 24h = 5.2917 GPH
5.2917 GPH / 60m = 0.088195 GPM
0.088195 GPM * 3.78 = 0.333 ℓ/m
0.333 ℓ/m * 1000 = 333 mℓ/m
Výsledek: 127 GPD = 333 mℓ/m

Při výstupním tlaku 5.5 bar bude mít čerpadlo průtok 190 GPD (720 ℓ/d) → viz tabulka nahoře. Z těchto 190 GPD, které projdou membránou, vznikne při poměru 1:2 (upravená vs. odpadní voda) zhruba 63 GPD upravené vody a 127 GPD odpadní vody (63:127 = 1:2). Protože z membrány půjde 127 GPD do odpadu, potřebujeme omezovač průtoku (flow restrictor), který propustí přibližně právě toto množství vody. Protože se ale průtok vody omezovačem udává v mℓ/m, zatímco množství vody vyprodukované reverzní osmózou v GPD, je třeba si jednotky nejprve převést (sjednotit) → 127 GPD / 0.378541 = 335 mℓ/m. Při poměru upravené ku odpadní vodě 1:2 budeme potřebovat omezovač s průtokem kolem 300-400 mℓ/m.

Příklad bez pomocného čerpadla:

Pokud čerpadlo používat nebudeme, bude poměr upravené ku odpadní vodě zhruba kolem 1:6.
Membrána 80GPD bez pomocného čerpadla nám při teplotě vstupní vody 7°C a tlaku 3 bary vyprodukuje zhruba 28 GPD upravené vody.

Při poměru 1:6, to dělá 28 GPD upravené vody a 168 GPD odpadní vody → 168/0.378 = 444 mℓ/m.

V tomto případě tedy budeme potřebovat omezovač s průtokem kolem 450 mℓ/m.
Při poměru 1:5, to dělá 28 GPD upravené vody a 140 GPD odpadní vody → 140/0.378 = 370 mℓ/m.
V tomto případě tedy budeme potřebovat omezovač s průtokem kolem 400 mℓ/m.
Při poměru 1:4, to dělá 28 GPD upravené vody a 112 GPD odpadní vody → 112/0.378 = 296 mℓ/m.
V tomto případě tedy budeme potřebovat omezovač s průtokem kolem 300 mℓ/m.

Kalkulačka

Výpočet výsledného množství upravené vody:

Formulář pro výpočet produkce RO
Nominální výkon membrány GPD
Teplota vody °C
Tlak vody bar

Reverzní osmóza
===============
Zdroj: http://www.akvarko.cz/kniha.php?tema=4845

Reverzní osmóza funguje na jednoduchém principu. Z tohoto vychází, že je schopná odstranit všechny prvky které jsou větší než molekula vody (s ohledem na účinnost). Právě účinnost je hodně závislá na teplotě vstupující vody a jejím tlaku. Z kvalitní reverzní osmózy teče voda s vodivostí kolem 1-2 µS. Z té obyčejné levné, při teplotě studené vody kolem 12°C, teče voda s vodivostí kolem 20 µS. (Voda z kohoutku má cca 500 µS). Koupená destilovaná voda z lékárny má 0 µS. Vzhledem k tomu, že vodu potřebuji pouze pro snížení tvrdosti vody z vodovodního řadu, není účinnost tak podstatná. Voda má i při 20 µS tvrdost pod 0,1°G. Osmózu provozuji už skoro rok a stále jede super. Původní filtry a odběr vody cca 60ℓ týdně. Protože se voda a tvrdost v kohoutku neustále mění, je dobré tvrdost vždy změřit, a nebo ji míchat odhadem tak půl na půl.

Výsledky laboratorního rozboru vod

Zde si můžete prohlédnout tabulku s výsledky rozboru dvou vzorků vody, které jsem si nechal udělat ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze.

ParametrZnačeníVzorek č.1
katexová úpravna
Vzorek č.2
reverzní osmóza
JednotkaLimit [pitná voda]Účinnost ROPoznámka
pHpH7,055,556,5-9,50
konduktivita934.0049.00µS/cm<1250.0095%
alkalitaKNK4,53,900,24mmol/l>0,7594%
přepočet10,920,67°dKH
Chem.spotř.kyslíkuCHSKMn<0,50<0,50mgO2/l<3.00
amonné iontyNH4+0,120,19mg/l<0,50-58%Po průchodu RO se hladina NH4+ o malinko zvýšila
dusitanyNO2-0,060,02mg/l<0,50
dusičnanyNO3-54,6012,90mg/l<50.0076%Při odstraňování NO3- nebyla RO příliš úspěšná
fosforečnanyPO43-0,060,05mg/l<1.00
síranySO42-160.00<10.00mg/l<250.00>95%
chloridyCl-47.005.00mg/l<100.0089%
draslíkK+2,43<1.00mg/l?
sodíkNa+178.007,67mg/l<200.0096%
hořčíkMg2+2,03<1.00mg/l<125.00
vápníkCa2+21,80<5,00mg/l<250.00
železoFe celk.<0,10<0,10mg/l0,20
tvrdost [dopočet]3,50<1,00°N[dop.] 8-12.00
přepočet19,603,75°dGH

Vodu v domácnosti si kvůli extrémně vysoké tvrdosti (20-30°dGH) upravujeme pomocí změkčovače vody Watex AL30 (katexový iontoměnič), který odstraňuje ze vstupní vody ionty vápníku a hořčíku, a nahrazuje je ionty sodíku. Výstupem z tohoto změkčovače je tedy voda o tvrdosti 3-5°dGH (výstupní tvrdost se dá nastavit), která je bohatá na sodík, přičemž alkalita a vodivost zůstává prakticky stejná jako u neupravené vody z městského řadu → vzorek č.1. Tuto vodu si pro akvarijní účely dále odsoluji pomocí reverzní osmózy RO 410-80MP od firmy Mangala (jedná se o 4-stupňovou jednotku s pomocným čerpadlem a membránou 80GPD) → vzorek č.2. Jak je patrné z tabulky, vstupní voda obsahuje také nadlimitní množství dusičnanů. Nutno podotknout, že je to již má druhá reverzní osmóza (každá od jiného prodejce), jejíž účinnost při odstraňování dusičnanů není nijak valná.