Ekologie rostlinného akvária

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

349
Publikováno: 09.09.2013, Aktualizováno: 11.01.2017

Redox vody: praktické měření

Komentář 2018

Vysoký redox signalizuje prostředí, kde převládají oxidační procesy nad těmi redukčními. Zda je ale relativně vysoký redox vždy dobrou známkou, to nedokážu zodpovědně posoudit. Osobně si myslím, že žádný ukazatel (tedy ani redox) není dobré brát jako jediný ukazatel. Dle mých zkušeností je sice pravda, že ve většině hi-tech rostlinných akvárií bývá relativně vysoký redox, to ale neznamená, že by rostlinné akvárium nemohlo prospívat i při relativně nízkém redoxu. Je tedy dobré posuzovat tento parametr v kontextu dalších ukazatelů.

Každopádně z níže uvedeného experimentu je možné si udělat orientační představu o tom, jak se redox v běžném rostlinném akváriu chová, což může být jistě užitečné.

Vysoký redox = prostředí nevhodné pro řasy – pravda nebo lež?

Hypotéza:
"Vysoký redox = prostředí vhodné pro rostliny a živočichy, a nevhodné pro řasy."

V tomto článku se pokusím zjistit, co je pravdy na tom, že vysoký redox je údajně známkou vynikající kvality vody, a že se ve vodě s vysokým redoxem nedaří řasám, zatímco voda s nízkým redoxem působí na řasy jako magnet.

Čím se redox měří

Extech SDL100 pH/ORP Meter

Pro měření oxidačně-redukčního potenciálu (ORP) se používají speciální přístroje → tzv. ORP metry, které někdy bývají kombinované s pH metry. To znamená, že některé ORP/pH metry dokáží měřit zároveň pH i ORP. Ke každému měření je ale nutné použít jinou elektrodu - jednu elektrodu pro měření pH a jinou pro měření ORP. Kvalitní ORP elektrody stojí kolem 2.000,- Kč. Já při svém měření používám přístroj Extech SDL100 a platinovou ORP elektrodu Pt 2+L od firmy ED Turnov.

Kalibrace a přesnost měření

Při měření ORP je třeba mít na paměti, že narozdíl od měření pH se neklade při měření ORP takový důraz na přesnost, a proto je přesnost měření ORP elektrod ± 10 mV. ORP elektrody se kalibrují pomocí speciálních kalibračních roztoků. Nicméně vzhledem k povaze fungování ORP elektrody se někteří odborníci domnívají, že tyto elektrody se kalibrovat ani nemusí. Každopádně kalibraci je vhodné používat k ověření, zda je daná elektroda stále ještě funkční a zda tedy budou naměřené výsledky relevantní. Jak už bylo řečeno, všechny naměřené výsledky mohou mít odchylku ± 10 mV, takže je třeba je brát s určitou rezervou.

Odezva elektrody

Další úskalí při měření ORP spočívá v době odezvy ORP elektrody. ORP elektrody mívají odezvu v řádu několika desítek vteřin až minut, ale pokud elektrodu přendaváte z jednoho roztoku do jiného (a důkladně ji při tom neočistíte), mohou se na povrch platinové elektrody navázat některé sloučeniny, díky čemuž pak může trvat i několik hodin, než se hodnoty ORP stabilizují. Při delším ponoření elektrody v roztoku (např. akvarijní vodě) se pak může na elektrodě vytvořit povlak z materiálů obsahujících kyslík, sloučeniny síry nebo organické látky, které mohou ovlivnit výsledné hodnoty → povlak z aerobních bakterií bude hodnotu ORP snižovat (bakterie spotřebovávají kyslík), zatímco třeba povlak z řas bude ORP zvyšovat (řasy produkují kyslík). Z tohoto důvodu je vhodné ORP elektrodu čas od času vyčistit.

Porovnávání výsledků mezi akvaristy

ORPM versus ORPH

Aby mezi sebou bylo možné hodnoty ORP naměřené různými přístroji a akvaristy vzájemně porovnávat, musí se naměřené hodnoty ORPM převést na ORPH. K převodu se používá speciální vodíková elektroda, kterou má ale v Evropě snad jen jedna jediná firma (fi. Merck). Proto se běžně k přepočtu používá argentchloridová (Ag/AgCl) 3M referenční elektroda, která je součástí standardních ORP elektrod.

Přepočítávání na univerzální hodnoty má ale samozřejmě smysl jen v případě, že se používá kalibrovaná ORP elektroda. Na každém kalibračním roztoku je totiž kromě standardní hodnoty redoxu (např. 225 mV) uveden redox, jaký by naměřila vodíková elektroda (např. 432 mV). Pokud bych chtěl tedy moje výsledky měření přepočítat na univerzální hodnoty platné pro vodíkovou elektrodu, musel bych k nim přičíst hodnotu +207 mV.1) Naměřím-li tedy svým ORP metrem hodnotu redoxu +300 mV ORPM, odpovídá to hodnotě +507 mV ORPH.

1) U jiných kalibračních roztoků může být výsledná odchylka (přepočtový koeficient) jiná. Obvykle se ale pohybuje kolem +200 mV.

Veškeré hodnoty ORP uvedené v tomto článku jsou hodnotami ORPM.

Škála ORP ve sladkovodním akváriu

Vlastnosti různých hodnot redoxu na základě empirického pozorování:

700-750 mVzhruba do 20ti minut sterilizuje vodu, dobrá hodnota pro plavecké bazény.
575-700 mVzhruba do 10ti minut vede k vážnému poškození zdraví ryb.
475-550 mVvyšší dávky manganistanu draselného zabíjí parazity a ničí (oxidují) organické produkty; vodu s těmito hodnotami lze výborně používat k čištění trubic a hadic, je ale při tom potřeba vypnout filtraci, protože při této úrovni dochází k závažnému poškození nebo i zničení biologické filtrace. Ryby by těmto hodnotám neměly být vystavovány déle než maximálně pár hodin týdně.
400-450 mVtěchto hodnot lze často dosáhnout pomocí peroxidu vodíku (1 mL H2O2 na 20L vody), manganistanu draselného (1-2 mg/L KMnO4) nebo ozónu (O3). Při těchto hodnotách se už příliš nedaří plžům ani řadě jiných živočichů.
280-400-mVpředstavuje velmi dobrou až vynikající kvalitu vody, vynikající zdraví ryb, skvělý růst rostlin, velmi málo řas, i když některé citlivější rostliny už mívají v horní části tohoto rozmezí problémy; při vyšších hodnotách se už nemusí dařit některým plžům.
200-260 mVzdraví ryb a kondice rostlin je obvykle v pořádku, ale není optimální; běžný výskyt vláknitých řas a ruduch; občas sinice
150-200 mVzdraví ryb na hraně; vláknité řasy, ruduchy a sinice ve velkém množství, zelený zákal; velké množství plžů
< 150 mVkalamitní stav → vyžaduje razantní zlepšení filtrace, manuální odstraňování řas a časté výměny vody

Zdroj: barrreport.com + vlastní měření

Výsledky měření ORP ve vybraných akváriích:

1. Test Dennerle Nano Cube 60L

Parametry akvária:

Velikost:60L → d38 x š38 x v43 cm
Filtrace:kanistrový filtr, 440 L/h (7x/hod., decentní cirkulace vody), rozstřikovací rampa, objem filtrační hmoty 3L (5%)
CO2:tlaková lahev + CO2 reaktor, non-stop provoz → 24h denně,
~10 mg/L přes den, ~15 mg/L přes noc
Substrát:ADA Aqua Soil Amazonia Powder
Hnojení:sporadicky (KNO3, KH2PO4, Easy-Life ProFito)
Aditiva:Special Blend (bakteriální přípravek) → doporučené dávkování
Osvětlení:~100 µmol PAR u substrátu (silné osvětlení), 13-21h → celkem 8h denně
Vstupní voda:remineralizovaná voda z reverzní osmózy
Množství rostlin:středně velké → Alternanthera, Pogostemon, Ludwigia, Anubias, Eleocharis, mechy
Živočichové:3x krevetka japonská

ORP1 → non-stop CO2

ORP2 → CO2 pouštěné pouze přes den

Průměrné hodnoty ORP během fotoperiody:
ORP1non-stop CO2
ORP (odstátá voda): 190 mV
ORP2CO2 pouštěné pouze přes den

Detailnější popis podmínek v akváriu:

Rostliny: na pohled ve výborné kondici (žádné deformace, bez příznaků chlorózy či nekrózy, pěkné barvy, rychlý růst).
Živočichové: krevetkám se podle všeho daří dobře, pravidelně se množí, nevykazují žádné negativní příznaky.
Plži: žádné extrémní přemnožení, ale v důsledku dostatku potravy v podobě zelené prachové řasy na skle se jim docela daří.
Řasy: obecně velmi málo řas (na některých rostlinkách jsou při bližším pohledu patrné rozsivky; těsně u hladiny je na mechu pár chomáčků ruduchy, která tam ale byla už v okamžiku, kdy jsem si ho dával do akvária → přežívá); během testu jsem měl nicméně problém se zelenou prachovou řasou = GDA (zelený povlak na sklech), která začala být viditelná už asi po dvou dnech po výměně vody a důkladném očištění skel; na konci týdne (před výměnou vody) byla už všechna osvícená místa na vnitřní straně skel pokrytá souvislým zeleným povlakem (nejvíce na silně osvícených místech, kde je navíc dobré proudění vody); částečně tato zelená řasa pokrývala i akvarijní dekorace a techniku (kameny, trubky a povrch skimmeru).
Po skončení testu jsem nechal řasu bez povšimnutí (bez čištění) asi 2 týdny, což mělo za následek její samovolné odumření.

   
Parametry akvarijní vody:
pH6,74
CO2~15mg/L
vodivost382µS/cm
alkalita3,50°dKH
CHSKMn<0,50mgO2/L
NH4+0,11mg/L
NO2-0,04mg/L
NO3-9,7mg/L
PO42-0,92mg/L
SO4104mg/L
Cl-10mg/L
K3,83mg/L
Na42,9mg/L
Mg9,12mg/L
Ca25,5mg/L
Fe<0,10mg/L
tvrdost5,7°dGH
Laboratorní rozbor

O2: Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě

O2: Teplota v průběhu měření

2. Test Dream Garden 60L

Parametry akvária:

Velikost:60L → d60 x š30 x v35 cm
Filtrace:60L jímkový filtr → čerpadlo Eheim Compact 600 nastavené na průtok ~90-180 L/h (1-3x/hod.), lily pipe + pomocné čerpadlo, objem filtrační hmoty 18L (30%)
CO2:tlaková lahev; vyústění CO2 zavedeno do nasávání čerpadla,
non-stop provoz → 24h denně, ~35 mg/L (přesná koncentrace neměřena)
Substrát:DIY výživný substrát → lávová drť, písek, kočkolit, hlína z lesa, zahradní hnojiva [hoštická trojkombinace, rohovina, krystalon], Shirakura + trochu ADA Aqua Soil
Hnojení:Tropica Premium (draslík + mikroprvky); makroprvky nepřidávány
Osvětlení:~100-150 µmol PAR u substrátu (silné osvětlení), 10h denně [8-11h,12-16h,17-20h]
Vstupní voda:neupravovaná voda z kohoutku
Množství rostlin:velké
Živočichové:8x otocinclus, 6x neonka modrá, ~10x dánio perlové [+ potěr], ~50x krevetka sakura

ORP:

Průměrné hodnoty ORP během fotoperiody:

1.den: 377 mV → neúplný den
2.den: 389 mV [+12]
3.den: 385 mV [-4]
4.den: 346 mV [-39]
5.den: 341 mV [-5]
6.den: 362 mV [+21]
7.den: 380 mV [+18]
8.den: 437 mV [+57] → neúplný den

Detailnější popis podmínek v akváriu:

Rostliny: na pohled ve výborné kondici (žádné deformace, bez příznaků chlorózy či nekrózy, pěkné barvy, relativně pomalý růst).
Živočichové: ve výborné kondici, rasborky i krevetky se pravidelně množí, nevykazují žádné negativní příznaky.
Plži: žádné přemnožení.
Řasy: obecně velmi málo řas (pouze na několika málo pomalu rostoucích rostlinách jsou patrné malinké chomáčky ruduchy a na některých starších listech anubiů zase zelená flekovitá řasa [GSA]; po přidání makroprvků ve formě Tropica Specialized se vždy na skle objeví zelená flekovitá řasa [GSA] → pravděpodobně Coleochaete).

   
Parametry akvarijní vody:
pH6,81
CO2~12mg/L
vodivost408µS/cm
alkalita2,72°dKH
CHSKMn<0,50mgO2/L
NH4+0,30mg/L
NO2-0,08mg/L
NO3-17,1mg/L
PO42-<0,05mg/L
SO459mg/L
Cl-45mg/L
K9,61mg/L
Na31,3mg/L
Mg9,45mg/L
Ca33,8mg/L
Fe<0,10mg/L
tvrdost6,9°dGH
Laboratorní rozbor

O2: Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě → měřeno při rušení akvária, kdy z něj byla odstraněna většina rostlin

O2: Teplota v průběhu měření

3. Test Mini 12L DSM (Dutošvarcův dezinfikátor)


Video: YouTube

Parametry akvária:

Stáří:~2 měsíce (z toho 1.měsíc DSM)
Velikost:12L → d30 x š20 x v20 cm
Filtrace:závěsný filtr → objem filtrační hmoty 0.25L (2%)
Substrát:
DIY výživný substrát →substrát pro vodní rostliny, lávová drť,
hnojivo cererit, akadama
Hnojení:bez hnojení
Aditiva:Easy-Life EasyCarbo (tekutý uhlík) → doporučené dávkování
Osvětlení:~90-100 µmol PAR u substrátu (silné osvětlení), 8h denně [6-14h]
Vstupní voda:remineralizovaná voda z reverzní osmózy
Množství rostlin:středně velké → Alternanthera reineckii 'Mini', Anubiasy, mechy
Živočichové:žádní

Test A (1.-6.den)

Test B (8.-11.den)

Průměrné hodnoty ORP během fotoperiody:
Hodnoty ORP 11.dne dosahovaly přes noc +540 mV !
Rostliny začaly chřadnout a odumírat (test ukončen).
Vzorek řas odebraný ze skla (400x zvětšení)
Parametry akvarijní vody:
pH5,42
alkalita~1°dKH
CHSKMn<0,50mgO2/L
NH4+0,23mg/L
NO2-0,01mg/L
NO3-167,0mg/L
PO42-0,31mg/L
tvrdost     6°dGH   
Laboratorní rozbor

Detailnější popis podmínek v akváriu:

Akvárium bylo zakládané metodou "suchého startu" (DSM), a teprve nedávno bylo zalité vodou. Během prvních dvou týdnů bylo použito extrémně silné osvětlení o intenzitě kolem 150-200 µmol PAR; poté byla intenzita světla snížena na ~90-100 µmol PAR.

Rostliny: ve slušné kondici (Alternanthera, Anubias, Vesicularia).
Řasy: zpočátku velké množství řas (rozsivky; zelené vláknité a přisedlé řasy na skle, rostlinách i dekoracích; malé množství sinice); později už jen rozsivky.

4. Test Mini 12L Liapor (Dutošvarcův řasovátor)

Parametry akvária:

Stáří:~2 měsíce (z toho 1.měsíc DSM)
Velikost:12L → d30 x š20 x v20 cm
Filtrace:závěsný filtr → objem filtrační hmoty 0.25L (2%)
CO2:žádné
Substrát:Liapor (frakce 2-4 mm)
Hnojení:bez hnojení
Osvětlení:~40 µmol PAR u substrátu (slabé osvětlení), 9h denně [13-21h]
Vstupní voda:remineralizovaná voda z reverzní osmózy
Množství rostlin:středně velké → Ceratophylum demersum + mechy
Živočichové:2x krevetka japonika

Průměrné hodnoty ORP během fotoperiody:

1.den: 231 mV → neúplný den
2.den: 245 mV [+14]
3.den: 230 mV [-15] → výměna 20% vody
4.den: 233 mV [+3]
5.den: 229 mV [-4]
6.den: 229 mV [0]
7.den: 247 mV [?] → neúplný den

Parametry akvarijní vody:
pH8,03
alkalita9°dKH
CHSKMn<0,50mgO2/L
NH4+0,07mg/L
NO2-<0,01mg/L
NO3-8,8mg/L
PO42-<0,05mg/L
tvrdost     7°dGH   
Laboratorní rozbor

Detailnější popis podmínek v akváriu:

Neudržované 12L miníčko s rychlerostoucí rostlinou Ceratophylum demersum, pár mechy na kamenech a kouskem dřeva.

Rostliny: mechy spíše stagnují, Ceratophylum vypadá dobře.
Řasy: poměrně velké množství řas a sinic → velké chuchvalce zelených řas + vláknité řasy; na kořenu a kamenech velké množství ruduchy; na výtoku z filtru sinice.

5. Test Old Pine 112L

Parametry akvária:

Velikost:112L → d80 x š35 x v40 cm
Filtrace:kanistrový filtr, 1250 L/h (11x/hod., decentní cirkulace vody), lily pipe, objem filtrační hmoty 6.5L (6%)
CO2:~35 mg/L → tlaková lahev + CO2 reaktor (5:15-19:30 → 14h denně) + 2 mL EasyCarbo denně
Substrát:ADA Aqua Soil Amazonia
Hnojení:Easy-Life → 7.3 mg/L NO3, 6.2 mg/L K, 0.8 mg/L PO4, 0.8 mg/L Fe (týdně)
Aditiva:ADA Green Gain (růstový přípravek → fytohormony) → 10 kapek po výměně vody
Osvětlení:~70-100 µmol PAR u substrátu (silné osvětlení), 8-20h[12h] na 50% intenzity, 13-15h[3h] na 90% intenzity
Vstupní voda:odstátá voda z kohoutku →
5 mg/L NO3, alkalita 11°dKH, tvrdost 14°dGH (95 mg/L Ca + 4 mg/L Mg)
Množství rostlin:středně velké → Hemianthus, Eleocharis, Hydrocotyle, Echinodorus, Fissidens
Živočichové:Paracheirodon simulans (~30ks), Caridina japonica (~20ks), Krevetka kantonská var. Crystal Red (~15ks), Otocinclus affinis (9ks)

ORP:

Průměrné hodnoty ORP během fotoperiody:

1.den: → začátek měření až po zhasnutí světel
2.den: 391 mV
3.den: 388 mV [-3]
4.den: 396 mV [+8] → neúplný den (pouze první polovina fotoperiody)
5.den: 323 mV [-73] → po výměně vody
6.den: 338 mV [+15]
7.den: 361 mV [+23]
8.den: 364 mV [+3]

Detailnější popis podmínek v akváriu:

Rostliny: na pohled ve výborné kondici (žádné deformace, bez příznaků chlorózy či nekrózy, pěkné barvy, rychlý růst).
Živočichové: ve výborné kondici, nevykazují žádné negativní příznaky.
Plži: žádné extrémní přemnožení.
Řasy: obecně velmi málo řas.

   
Parametry vstupní vody:
pHn/a
CO2~35mg/L
vodivostn/aµS/cm
alkalita11°dKH
CHSKMnn/amgO2/L
NH4+0mg/L
NO2-0mg/L
NO3-5mg/L
PO42-n/amg/L
Mg4mg/L
Ca95mg/L
tvrdost14°dGH
Data z vodárny

O2: Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě

O2: Teplota v průběhu měření

Závěry a komentáře

Z mých testů se dá vyčíst několik zajímavých věcí:
  1. Rostlinná akvária, která netrpěla žádnými problémy s řasami, měla vždy vysoký redox
  2. Rostlinná akvária, kde nebyly prakticky žádné problémy s řasami a živočichové se zdáli být ve vynikající kondici, měla vždy vysoký redox (nad +300 mV).
    První dvě testovaná akvária bych označil za rostlinná akvária se silným osvětlením, dostatečně výkonnou filtrací, měkkou a mírně kyselou vodou s dostatkem CO2, decentním prouděním, malým až středním počtem živočichů (ryb a krevetek), nízkou mírou organického odpadu, pravděpodobně i vyšší hladinou kyslíku, kde byly rostliny i živočichové v dobré až vynikající kondici. A jelikož v obou akváriích se redox pohyboval kolem +360 mV, řekl bych, že vyšší hodnoty ORP mohou být určitým ukazatelem dobré kvality vody a dobrých podmínek pro akvarijní rostliny i živočichy ... pokud jsou ovšem v rozumných mantinelech i ostatní parametry.
    → To potvrzují i měření dalších akvaristů (např. Johan Cnossen, Tom Barr, Joseph Harroun a další).
  3. Vysoký redox není sám o sobě zárukou toho, že nebudete mít problémy s řasami → důležité jsou i další parametry, které musejí být vyvážené
  4. Akvárium monitorované při třetím testu představuje relativně mladý systém (2 měsíce starý), do kterého proudí obrovské množství přidané energie (především ze silného osvětlení) a extrémní dávka živin (> 150 mg/L dusičnanů), což relativně malé množství rostlin (které tam je) nedokáže spotřebovat/vyexportovat. Proto nastupují řasy, které se snaží (seč jim síly stačí) tento extrémní přebytek energie z akvária odstranit, resp. nastolit v systému rovnováhu mezi příjmem energie a jejím výdejem. Vysoký redox zde s největší pravděpodobností souvisí se zvýšenou produkcí kyslíku (O2) a peroxidu vodíku (H2O2) řasami, které mají k dispozici velmi silné osvětlení v kombinaci s velkým množstvím živin, a jako jedny z mála organismů dokáží v tomto nehostinném prostředí (extrémně nízké pH, relativně nízká teplota, nebezpečně vysoká hladina živin) přežít a dokonce i prosperovat. Jedná se v podstatě o přírodní obdobu stavu, kterého bychom v zaběhnutém akváriu dosáhli např. umělým přidáváním peroxidu vodíku. Takovéto (silně oxidační, až dezinfekční) prostředí s velmi nízkým pH a nízkou teplotou se stává pro mikroby značně nepřátelské, a takové pravděpodobně i zůstane, dokud se nepodaří vyřešit problém s nízkým pH a extrémně vysokou úrovní živin i světla. Vysoký redox tedy sám o sobě neznamená akvárium bez řas, protože jak je vidět u tohoto testu, v akváriu můžeme naměřit vysoký redox, a přesto mít vážné problémy s řasami (v mém případě to byly rozsivky, zelené vláknité a v menší míře i přisedlé řasy). Vzhledem k tomu, že v testovaném akváriu bylo velmi nízké pH (5,42), velmi vysoká koncentrace dusičnanů (167 mg/L), a poměrně nízká teplota (~22°C) je zřejmé, že velkou roli v kvalitě životního prostředí budou hrát i jiné parametry, které musejí být v určitém rozumném rozmezí a rovnováze (především dostatečně velké množství rostlin na dodané množství živin a světla + vhodné pH a teplota). Jak známo, při hodnotách pH pod 6.0 už nitrifikační bakterie přestávají fungovat a množit se (na jejich činnost má rovněž velký vliv i teplota). S největší pravděpodobností tedy přestává v takto kyselém prostředí fungovat mineralizace (tj. přeměna organických látek na anorganické živiny) i nitrifikace (tj. přeměna amoniaku na dusitany, a přeměna dusitanů na dusičnany). Vzhledem k tomu, že v akváriu nebyly žádné ryby, produkce oxidačních látek (především kyslíku) přesahovala produkci redukčních látek (především organické sloučeniny), díky čemuž redox v tomto akváriu neustále stoupal, a v posledních dnech přesahoval hodnoty +500 mV (a v noci dokonce +540 mV). V takto silně oxidačním prostředí se už přestávalo dařit nejen řasám, ale i rostlinám (a s největší pravděpodobností toto dezinfekční prostředí vyhubilo i většinu užitečných mikrobů). Tento příklad je svým způsobem výjimečný, a hrozí prakticky jen v silně zarostlých přírodních akváriích s malým počtem živočichů, kde vzniká větší množství oxidačních činitelů, než těch redukčních, a navíc se zde neprovádějí časté výměny vody (které by redox pomáhaly snižovat a vracet do přijatelných mezí).
  5. Ani nízký obsah rozpuštěných organických látek není sám o sobě zárukou úspěchu v boji proti řasám
  6. Nízký obsah organických látek ve vodě neznamená automaticky akvárium bez řas, protože jak je vidět u čtvrtého testu, dokonce i v akváriu, kde bylo ve vodě velmi malé množství rozpuštěných organických látek, může být relativně velké množství řas (zelených i červených) a sinic.
  7. Akvária s nízkým redoxem měla prakticky vždy problémy s řasami
  8. Ve čtvrtém testovaném akváriu (12L miníčko), které slouží jako "pěstírna řas", se redox pohyboval v průměru jen kolem +235 mV. Toto akvárium bylo plné zelených vláknitých řas (především rody Oedogonium a Cladophora), a celkem dobře se zde dařilo i ruduše (rod Audouinella) a sinici (rod Oscillatoria). Toto akvárium se vyznačuje použitím jen slabé vrstvičky substrátu Liapor, ve kterém nekoření žádné rostliny. Všechny rostliny v tomto akváriu se buď volně vznášejí ve vodě (Ceratophyllum) nebo jsou přivázané na kamenech (mechy). Voda se zde filtruje přes malý závěsný filtr (s filtrační hmotou o velikosti pouhé 2% objemu akvária, kterou tvoří malá kostička molitanu a porézní keramické válečky). Dno není odkalováno, pouze je zde 1x za 2 týdny vyměňováno ~70% vody. Řasy nejsou při údržbě nijak odstraňovány, a vše je zde ponecháno svému osudu. V akváriu jsou 2 krevetky (japoniky). Nižší redox si zde vysvětluji především horší filtrací a absencí dobře fungujícího substrátu, v kombinaci s nepříliš dobře rostoucími rostlinami, které by vodu dostatečně okysličovaly. Je nicméně zajímavé, že navzdory všem předpokladům byla v tomto akváriu naměřena velmi nízká hladina rozpuštěných organických látek, které se zde očividně nehromadí (pravděpodobně i kvůli malé živočišné osádce).
    → To potvrzují i měření dalších akvaristů (např. Johan Cnossen, Joseph Harroun, Chris Walster, Roddy Conrad a další).
  9. Vysoký redox plžům nevadí
  10. Na základě svých pozorování mohu také potvrdit, že vyšší redox podle všeho nevadí ani plžům (alespoň tedy ne okružákům a levatkám), kteří se mohou v akváriu vesele přemnožit, pokud budou mít dostatek potravy (tj. řas a organických zbytků).
  11. Kanystrové filtry nejsou horší než filtry mokro/suché
  12. Tvrzení, že mokro/suché filtry jsou pro rostlinná akvária nesrovnatelně lepší než filtry kanystrové, se na základě mých testů ukazuje jako nepodložené, nebo minimálně dosti sporné. I s kanystrovými filtry je totiž možné dosáhnout velmi vysokých hodnot ORP. Přestože u mokro/suchých filtrů se dá předpokládat lepší okysličení vody (= vyšší obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě) než u filtrů kanystrových, v případě dobře osvětlených rostlinných akvárií s dobře fungujícími mikroby se tento rozdíl stírá.
    Hodnoty ORP u akvária s malým kanystrovým filtrem (test č.1) a s velkým mokro/suchým filtrem (test č.2) byly velmi podobné.
Redox jako ukazatel potlačujících faktorů
Jak je možné, že někdo může do svého akvária přidávat beztrestně kvanta živin a používat silné osvětlení, zatímco u jiného to povede k masivnímu přemnožení řas?
Někteří lidé nad tímto paradoxem zavírají oči, zatímco jiní si z toho vyvozují často mylné závěry, jako že "množství živin nesouvisí s přemnožením řas". To, že množství živin ve vodním sloupci nemá žádný vliv na výskyt řas, je samozřejmě nesmysl (ať už se někteří akvaristé snaží vědecké důkazy překroutit jakýmikoli pseudo-vědeckými argumenty). Je mnohokrát prokázaným faktem, že živiny a světlo mají na přemnožení řas zcela zásadní vliv. Existují ale faktory, které mohou tento vliv významným způsobem potlačit (inhibovat). Je třeba poměrně známou skutečností, že každý organismus (včetně rostlin a řas) potřebuje ke svému životu určité optimální prostředí, tj. prostředí s optimálním rozmezím životně důležitých parametrů (světla, živin apod.). Například vodní rostliny potřebují k dobrému růstu světlo v rozmezí zhruba 50-500 µmol PAR (přičemž stínomilným druhům může stačit i o něco méně, zatímco světlomilné druhy snesou i více).
To platí i o koncentraci CO2, stejně jako o dalších faktorech (jako třeba pH nebo teplota). Řada druhů řas (např. ruduchy i zelené vláknité řasy) dávají například přednost prostředí s pH v rozmezí 6,5 až 8,5. Pokud tedy zvýšenou koncentrací CO2 snížíme pH v akváriu třeba až na úroveň pH 6 (nebo ještě níže), může se některým druhům řas v našem akváriu přestat dařit, a to navzdory tomu, že tam budou mít dostatek živin a světla. Nízké hodnoty pH budou řasy účinně "potlačovat". Vše má ale své meze, takže pokud překročíte určitou optimální hranici, může vám to zdecimovat vodní živočichy nebo užitečné bakterie (i užitečné bakterie mají své optimální podmínky, a příliš nízká hodnota pH mezi ně určitě nepatří). Podobný vliv na řasy může mít třeba i hodnota CO2 nebo obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pokud tedy budou u někoho v akváriu působit faktory, které řasám významným způsobem nesvědčí (např. nižší pH, vyšší hladina CO2 a O2, extra výkonná filtrace, pravidelná údržba s výměnou vody, výkonní řasožravci apod.), pak si může dovolit přidávat tam kvanta živin a používat extra silné osvětlení, aniž by se musel "vlka" (řas) bát.
Ne všichni ale dokáží takovéto faktory ve svém akváriu "zařídit". Ne všichni mají například výkonný (např. mokro/suchý nebo zkrápěcí) filtr, měkkou vodu, vysoký obsah kyslíku, stabilní CO2, dostatek řasožravců, vhodný substrát, v němž se rychle odbourávají odpadní látky apod. A pokud pak slepě napodobí jiného akvaristu (který používá silné osvětlení a metodu hnojení Estimative Index), může to u nich skončit obrovským zklamáním.
Jelikož vysoký redox signalizuje prostředí, kde převládají spíše oxidační (než redukční) procesy, a jelikož v tomto prostředí se (dle mých testů) řasám příliš nedaří, domnívám se, že redox může akvaristům sloužit jako ukazatel prostředí optimálního pro život vodních rostlin a živočichů, a nevhodného pro výskyt řas. Je ale třeba to posuzovat v kontextu dalších ukazatelů.

Literatura