Ekologie rostlinného akvária

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

247
Publikováno: 23.04.2013, Aktualizováno: 29.01.2017

Měření hladiny CO2

Komentář 2018

Tento článek je určen především pro tzv. sytiče – tj. akvaristy, kteří pumpují do svých akvárií extrémní množství oxidu uhličitého (CO2). Jelikož oxid uhličitý je ve vyšších koncentracích pro většinu vodních živočichů i rostlin toxický, měl by každý sytič vědět (resp. dobře rozumět tomu), jak se tento plyn ve vodě chová.

V současné době zastávám názor, že vyšší než přirozené koncentrace CO2 jsou v podstatě doping (tedy něco jako steroidy, kterými se dopují někteří kulturisti). Rostliny dopované pomocí CO2 rostou zpravidla o dost rychleji a jsou "namakané" podobně jako kulturisti. Pomocí CO2 dopingu se dají u rostlin zamaskovat některé problémy, takže rostliny mohou na první pohled dobře růst, i když jim ve skutečnosti něco chybí. V rostlinném akváriu považuji za vhodné nepřekračovat koncentraci 10-15 mg/ℓ CO2.

Ideální koncentrace CO2 pro optimální růstu akvarijních rostlin by se měla (i s ohledem na vodní živočichy) pohybovat v rozmezí 10-15 mg/ℓ.
V rostlinných akváriích bez vodních živočichů (tj. ryb nebo krevetek) je možné ji zvýšit i na 30-40 mg/ℓ.

Měření hladiny CO2 v průběhu 48h (v akváriu s přidáváním CO2)

Parametry nádrže:

Velikost:60ℓ
Filtrace:440 ℓ/h (7x/hod., decentní cirkulace vody), rozstřikovací rampa
CO2:tlaková lahev + CO2 reaktor,
zapínáno 2h před světly (v 10h), vypínáno 1h před světly (ve 20h) → celkem 10h denně
Osvětlení:50-70 µmol PAR u substrátu (středně-silné osvětlení), 12-21h → celkem 9h denně
Parametry vody:tvrdost 10°dGH, alkalita 4-5°dKH
Množství rostlin:velké
Živočichové:během testu bez živočichů

Poznámka: Uvedené hodnoty CO2 v grafech nejsou hodnotami skutečně naměřené koncentrace CO2, protože k přímému měření koncentrace CO2 je třeba speciální CO2 metr (např. OxyGuard CO2 Portable), což je extrémně drahé zařízení (verze s dataloggerem stojí v přepočtu $3,455 [~86 tisíc Kč]). Koncentraci CO2 jsem proto měřil nepřímo monitorováním pH s ohledem na teplotu vody (pomocí pH metru s dataloggerem Extech SDL 100), a naměřené hodnoty jsem pak na základě známé alkality (°dKH) přepočítal na teoretickou koncentraci oxidu uhličitého. Přestože vypočtená koncentrace CO2 nemusí zcela přesně odpovídat skutečnosti, kontinuální měření pH nám poskytne dostatek informací, abychom z toho dokázali sestavit křivku průběhu hladiny CO2 v našich akváriích během sledovaného období.

Test 1

Intenzivní čeření hladiny + vzduchování:

   

Přijatelná hladina CO2 (30-40 mg/ℓ)
 
Parametry testu:
Osvětleníinterval:12-21h (9h)
intenzita: [u dna]50-70 µmol PAR
CO2interval:10-20h (10h)
dávkování:3 b/s (Ø 5 mm)
rozsah:6-42 mg/ℓ
stabilní úroveň:30-42 mg/ℓ (12-20h)
pHrozsah:6.4 až 7.2
stabilní úroveň:6.5→6.4→6.5 (12-20h)
Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 4-5°dKH, tvrdost 10°dGH. Během testu nebyli v akváriu žádní živočichové.
Příliš vysoká hladina CO2 (80-100 mg/ℓ)
 
Parametry testu:
Osvětleníinterval:13-21h (8h)
intenzita: [u dna]70-90 µmol PAR
CO2interval:11-20h (9h)
dávkování:4 b/s (Ø 5 mm)
rozsah:10-103 mg/ℓ
stabilní úroveň:80-100 mg/ℓ (13-21h)
pHrozsah:5.9 až 6.9
stabilní úroveň:6.01→5.92→6.04 (1300-2020-2100h)
Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 2.5°dKH, vodivost ~100 µS/cm. Během testu nebyli v akváriu žádní živočichové.
Několikadenní test
Parametry testu:
Osvětleníinterval:13-21h (8h)
intenzita: [u dna]70-90 µmol PAR
CO2interval:11-20h (9h)
dávkování:0.9 b/s = 52 b/m (Ø 5 mm)
rozsah:5-50 mg/ℓ
stabilní úroveň:různá (~13-21h)
pHrozsah:6.2 až 7.2
stabilní úroveň:různá (~13-21h)

Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 2.5°dKH, vodivost ~100 µS/cm. Během testu byla v akváriu 1 krevetka a 1 otocinclus.

Vliv mastné hladiny:
Na tomto testu si můžete všimnout, jakým způsobem ovlivňuje hladinu CO2 hromadění organických látek na vodní hladině. První žlutá křivka (1.den) představuje hladinu CO2 v akváriu s dokonale čistou vodní hladinou po výměně vody. Poslední žlutá křivka (6.den) představuje hladinu CO2 ve stejném akváriu téměř po jednom týdnu od výměny vody. Během této doby se na hladině vytvořila poměrně silná vrstva biofilmu (tzv. mastná či slepá hladina), který bránil účinné výměně plynů, a to přesto, že byla vodní hladina poměrně výrazně čeřena pomocí rozstřikovací rampy. V důsledku toho stoupala v akváriu postupně každý den hladina CO2 z původních 20-25 mg/ℓ až k nebezpečným 50 mg/ℓ. Po výměně vody (odstranění mastnoty na hladině) klesla hladina CO2 zpátky na 20-25 mg/ℓ.

Vývoj CO2 během 7 dnů → 2 b/s, čeření+vzduchování:

Na tomto obrázku [kliknutím na něj si ho zvětšíte] můžete vidět, jaký vliv na stabilitu CO2 v akváriu může mít vzduchování, které ve svém akváriu používám k "rozbití" mastné hladiny. Vzduchování nemá sice takový vliv na odplynění CO2 jako čeření vodní hladiny, ale zato může mít poměrně velký vliv na odbourání mastné hladiny, a tím pádem i na udržení vyrovnané (stabilní) hladiny CO2 v jednotlivých dnech. Podobný "stabilizační" účinek jako vzduchování má i tzv. skimmer (odstraňovač mastné hladiny). Obojí pomáhá v akváriu udržovat čistou vodní hladinu, díky čemuž může mezi vodním prostředím a vzduchem docházet k účinné výměně plynů.
Výsledky 1. testu:
  • Stabilní hladina CO2: Do dvou hodin od zapnutí přísunu CO2 dosáhla jeho koncentrace dostatečně vysoké a stabilní úrovně (přičemž po celou fotoperiodu se hodnota pH změnila už jen o 0,1 bodu).
  • Rychlé a dostatečné odplynění: Díky intenzivnímu čeření hladiny došlo v nádrži k dostatečnému provzdušnění vody a poměrně rychlému odplynění CO2.
  • Bezpečná koncentrace CO2: Intenzivní provzdušňování vody díky vydatnému čeření hladiny má za následek "zploštění" hladiny CO2 (poměrně stabilní a kontantní úroveň během celé fotoperiody). Díky tomu je možné poměrně snadno nastavit cílovou koncentraci CO2. Přestože může být tato cílová hodnota poměrně vysoká, snadno ji lze snížit třeba na 20-35 mg/ℓ → stačí zvýšit čeření hladiny nebo ubrat trochu přísun CO2.

Test 2

Příliš vysoká hladina CO2 (80 mg/ℓ), pomalejší náběh do stabilní úrovně (4h) a horší odplynění
 
Parametry testu:
Osvětleníinterval:12-21h (9h)
intenzita: [u dna]50-70 µmol PAR
CO2interval:10-20h (10h)
dávkování:3 b/s (Ø 5 mm)
rozsah:16-74 mg/ℓ
stabilní úroveň:59-74 mg/ℓ (14-21h)
pHrozsah:6.1 až 6.8
stabilní úroveň:6.25→6.15→6.25 (14-20-21h)
Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 4-5°dKH, tvrdost 10°dGH. Během testu nebyli v akváriu žádní živočichové.
Problémy:
  • Pomalý náběh CO2 do stabilní úrovně: Nárůst i pokles hladiny CO2 je v tomto případě pozvolnější a plynulejší, než v případě prvního testu, což není ideální. Od zapnutí přísunu CO2 trvalo celé 4 hodiny, než se hladina oxidu uhličitého ustálila na rovnovážné úrovni.
  • Nedostatečné odplynění: Všimněte si, že CO2 v tomto případě přes noc z vody příliš nevyprchá → jeho koncentrace prakticky neklesne pod 15-20 mg/ℓ. Bez intenzivního čeření hladiny tedy nedochází v nádrži k dostatečnému provzdušnění vody a odplynění CO2.
  • Příliš vysoká koncentrace CO2: Asi nejvážnějším problémem (s ohledem na zdraví živočichů) byla extrémně vysoká koncentrace CO2, která ke konci fotoperiody dosahovala 75-80 mg/ℓ (pH 6,1 při KH 3,5).

Test 3

Bez čeření hladiny, bez vzduchování → mastná hladina:

   

Příliš vysoká hladina CO2 (75-80 mg/ℓ), pomalý náběh do stabilní úrovně (5h) a špatné odplynění
 
Parametry testu:
Osvětleníinterval:12-21h (9h)
intenzita: [u dna]50-70 µmol PAR
CO2interval:10-20h (10h)
dávkování:3 b/s (Ø 5 mm)
rozsah:24-81 mg/ℓ
stabilní úroveň:65-81 mg/ℓ (14-21h)
pHrozsah:6.11 až 6.75
stabilní úroveň:6.21→6.11→6.21 (1500-2000-2140h)
Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 4-5°dKH, tvrdost 10°dGH. Během testu nebyli v akváriu žádní živočichové.
Problémy:
    Prakticky stejné problémy jako u druhého testu (jen ještě s o něco horšími výsledky):
  • Pomalý náběh CO2 do stabilní úrovně: 5 hodin
  • Nedostatečné odplynění: Koncentrace CO2 neklesne pod 20 mg/ℓ
  • Příliš vysoká koncentrace CO2: 75-80 mg/ℓ (pH 6,1 při KH 3,5) → pokud by se omezilo dávkování (třeba jen na 2 b/s), tak by sice výsledná koncentrace CO2 mohla být v přijatelných mezích, ale zároveň by se tím prodloužil náběh do stabilní úrovně.

Test 4

Non-stop CO2: vývoj pH
Po výměně vody mělo pH hodnotu kolem 7, ale po pár hodinách kleslo na ~6.7, což byla výchozí hodnota (4.den). Každý další den ale docházelo k jeho postupnému poklesu v důsledku tvorby "mastné hladiny", což mělo za následek horší odplyňování CO2 a jeho hromadění v akváriu.
Non-stop CO2: vývoj CO2
Upozornění: výběžky = noc, prohlubně = den !
Všimněte si také, jak přes den (při středně-silném osvětlení) klesá během fotoperiody hladina CO2 v důsledku spotřeby oxidu uhličitého rostlinami → každý den zhruba o 5 mg/ℓ.
Po výměně vody se hladina CO2 ustálila kolem 20 mg/ℓ (4.den). Pak ale v důsledku tvorby "mastné hladiny" začala jeho koncentrace postupně stoupat:
                     4.den    5.den    6.den    7.den    8.den    9.den    10.den
Ø fotoperioda (13-21h):  19.8  →  23.6  →  27.2  →  31.8  →  35.2  →  36.7  →  37.8     mg/ℓ
Ø během noci  (22-13h):      26.9  →  29.0  →  37.4  →  40.3  →  42.5  →  44.8     51.0 mg/ℓ
Parametry testu:
Osvětleníinterval:13-21h (8h)
intenzita: [u dna]70-90 µmol PAR
CO2interval:11-20h (9h)
dávkování:0.5 b/s (Ø 5 mm)
rozsah:20-55 mg/ℓ
stabilní úroveň:různá (~15-21h)
pHrozsah:6.28 až 6.74
stabilní úroveň:různá (~15-21h)

Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), CO2 z tlakové lahve rozpouštěné v reaktoru, alkalita 3°dKH, vodivost ~100 µS/cm. Během testu byly v akváriu 3 krevetky a 1 otocinclus.

Problémy:

CO2 pouštěno do nádrže v množství přibližně 0.5 bublinky za sekundu; nebylo použito žádné vzduchování, hladina byla vydatně čeřena pomocí rozstřikovací rampy. I přesto se začal na hladině tvořit mastný povlak, díky čemuž začala koncentrace CO2 ve vodě postupně stoupat → v průměru o 3 mg/ℓ za den (mastná hladina tedy fungovala jako poklička, která bránila účinné výměně plynů mezi vodou v akváriu a atmosferickým vzduchem). Přes den koncentrace CO2 mírně klesala (o 5 mg/ℓ) v důsledku jeho spotřeby rostlinami. Přes noc, kdy ryby odpočívají, zase stoupala (v průměru o 8.5 mg/ℓ).

Test 5

Přirozená hladina CO2
 
Parametry testu:
Osvětleníinterval:12-21h (9h)
intenzita: [u dna]~35 µmol PAR
Tekutý uhlíkprodukt:Easy-Life EasyCarbo
dávkování:2 ml/50L
CO2dávkování:bez CO2
přirozený rozsah:2-4 mg/ℓ
pHrozsah:7.5 až 7.8
stabilní úroveň:24h
Akvárium Dennerle Nano Cube 60ℓ, filtrace 400 ℓ/h (rozstřikovací rampa), bez CO2, alkalita 4-5°dKH, tvrdost 10°dGH.
Detail vývoje pH
Detail vývoje CO2
Podmínky v nádrži:

Do této nádrže nebyl uměle přidáván žádný oxid uhličitý (pouze tzv. "tekutý uhlík" → Easy-Life EasyCarbo). Rostřikovací rampa byla namířena k hladině, tak aby (středně intenzivně) čeřila vodní hladinu.

Shrnutí

Srovnání průběhu hladiny CO2 v nádrži bez provzdušňování (čeření) vody vs. s provzdušňováním vody:

Obrázek 1: Jak můžete vidět na obrázku vlevo, pokud se voda v nádrži aktivně neprovzdušňuje (např. pomocí intenzivního čeření hladiny), koncentrace oxidu uhličitého v průběhu dne neustále stoupá, dokud se přívod CO2 nevypne. Koncentrace CO2 může v tomto případě celkem snadno přesáhnout únosnou hladinu (do jaké výše se koncentrace vyšplhá, bude samozřejmě záviset na dávkování).

Obrázek 2: Pokud však budete vodu v nádrži provzdušňovat (= čeřit), nárůst hladiny oxidu uhličitého se po určité chvíli zastaví, a poté se až do vypnutí jeho přísunu bude udržovat na stále stejné (stabilní) úrovni. Pochopení tohoto principu je pro udržování stabilní úrovně CO2 v akváriu naprosto klíčové!

TestProvzdušňováníCO2GrafKoncentrace (min)Koncentrace (max)PoznámkaVhodnost
1.24h10h (3 b/s)5 mg/ℓ (pH 7.25)40 mg/ℓ (pH 6.4)Rychlý náběh, stabilní úroveň, rychlý pokles 1)
1.24h10h (2 b/s)3 mg/ℓ25 mg/ℓRychlý náběh, stabilní úroveň, rychlý pokles
3.žádné10h (3 b/s)24 mg/ℓ (pH 6.6)80 mg/ℓ (pH 6.1)Pomalý náběh (postupné hromadění), pomalý pokles 2)
4.žádné24h (0.5 b/s)2 mg/ℓ (pH 7.9)14 mg/ℓ (pH 7.0)Velmi pomalý náběh (postupné hromadění), pokles kvůli mastnotě 3)

Upozornění: Hodnoty pH uvedené v závorkách platí pouze pro mojí testovací nádrž, a jsou závislé na konkrétní alkalitě v mé nádrži (3,5°dKH). Ve vašem akváriu budou s největší pravděpodobností hodnoty odlišné. Podstatná zde není přesná hodnota pH, ale chování CO2 při různých způsobech jeho dávkování. Jinými slovy, důležitý je hlavně tvar grafu, nikoli přesné hodnoty.

1) Nejvhodnější způsob udržování stabilní koncentrace CO2; díky neustálému provzdušňování se hladina CO2 udržuje na konstantní úrovni, přes noc koncentrace CO2 klesá na velmi nízké hodnoty (což je dobré pro ryby), a zároveň se cílová koncentrace CO2 dosáhne poměrně rychle.
2) V případě přidávání malého množství CO2 (např. 0,5 b/s) může trvat poměrně dlouho, než jeho koncentrace dosáhne dostatečné hodnoty, jeho hladina není stabilní (konstantní), a navíc může být extrémně vysoká (třeba až 80 mg/ℓ).
3) Extrémně pomalý náběh → hladina CO2 se stabilizovala (ustálila) až po ~15 hodinách; poté, co se na vodní hladině vytvořila mastnota (což je při absenci vzduchování celkem pravděpodobný jev), začala koncentrace CO2 poměrně prudce klesat (podobné chování lze očekávat i v případě omezení cirkulace vody, např. v důsledku zanesení filtru). Rapidnímu poklesu pak ještě více pomohlo zapnutí intenzivního vzduchování a čeření hladiny, jejichž cílem bylo "rozbití" mastnoty na hladině. Tento způsob přidávání CO2 považuji za vhodný jen v případě, že se vám nebude tvořit mastná hladina (nebo pokud používáte hladinový sběrač nečistot - tzv. skimmer). Relativně vhodnou alternativou může být non-stop přidávání CO2 v kombinaci s non-stop provzdušňováním.

Množství CO2
Čím více CO2 (bublinek) do nádrže přidáváme, tím rychleji (po zapnutí) dosáhne jeho koncentrace ve vodě dostatečně vysoké úrovně. Přidáváme-li do nádrže 1 b/s, koncentrace CO2 roste pomalu a svého maxima může dosáhnout třeba až za 8-10 hodin. Zvýšíme-li dávkování na 4 b/s, koncentrace CO2 roste rychle a svého maxima může dosáhnout už za 1-2 hodiny.

Provzdušňování
Provzdušňování vody má za následek rapidní pokles koncentrace CO2, neboť při něm dochází k mnohem rychlejší výměně (difuzi) plynů, a tím pádem i k rychlejšímu dosažení rovnovážného stavu. Bez provzdušňování vody je rovnovážný stav dosahován jen velmi pomalu (třeba i 8-10 hodin, v závislosti na množství přidávaného CO2). S provzdušňováním může být rovnovážného stavu dosaženo nejpozději do 1-2 hodin (opět v závislosti na množství přidávaného CO2 → čím více CO2 přidáváme, tím rychleji dosáhne svého maxima).

Klíčem k rychlému dosažení dostatečně vysoké a zároveň stabilní úrovně CO2 je dostatečně velký přísun oxidu uhličitého v kombinaci s provzdušňováním vody.

Jak tedy dosáhnout stabilní a zároveň dostatečně vysoké úrovně CO2?

  1. Non-stop CO2 (test 4)
  2. První možností je přidávat jen tolik CO2, aby se jeho maximum vyšplhalo na požadovanou úroveň (např. 20-35 mg/ℓ) → viz test 4. Alternativní možností tohoto postupu je přidávat CO2 více, a kombinovat to s nepřetržitým provzdušňováním (vzduchování a/nebo čeření hladiny) → viz test 1, ovšem bez nočního vypínání. Tato druhá možnost mi připadá vhodnější především u nádrží, kde se častěji tvoří mastná hladina (vzduchování a/nebo čeření hladiny totiž v mnoha případech mastnotu na hladině rozrušuje). Mastnota na hladině by totiž jinak negativně ovlivňovala výměnu plynů, což bude mít zcela jistě vliv na stabilní hladinu CO2 ve vodě. Přejít na non-stop přidávání CO2 je vhodné i v případě, že přidáváme do vody jen malé množství oxidu uhličitého, protože v takovém případě roste jeho koncentrace ve vodě jen velmi pomalu, takže bude s jeho přidáváním potřeba začít i 12-24 hodin dopředu → pokud budete chtít, aby byla v době, kdy zapínáme světla, jeho koncentrace na požadované úrovni. To by ale prakticky znamenalo vůbec ho nevypínat a nechat jeho přísun puštěný 24h denně. Jinak by totiž nebylo možné dosáhnout vyrovnané, stabilní úrovně po celou fotoperiodu.

    Výhoda: Nepotřebujeme elektromagnetický ventil pro noční vypínání přísunu CO2 + stabilní hladina pH.
    Nevýhoda: Ryby jsou neustále (non-stop) vystavené zvýšené hladině CO2 (ať už to bude 15 mg/ℓ nebo 35 mg/ℓ).

  3. CO2 s řízeným odplyněním (test 1)
  4. Druhou možností je přidávat CO2 více, tak aby jeho koncentrace do několika málo hodin dosáhla svého maxima. Pokud ale neuděláme nic dalšího, velké množství přidávaného CO2 bude mít za následek také výrazný nárůst jeho koncentrace vysoko nad požadované hodnoty. Jak můžete vidět z grafu č.2 a č.3, koncentrace CO2 se za 2 hodiny od zapnutí jeho přísunu vyšplná na úroveň 45 mg/ℓ, a nadále pak stoupá až k 80 mg/ℓ ! Proto je třeba v tomto případě jeho koncentraci (poté, co dosáhne požadované hodnoty) uměle udržet na přijatelné úrovni, aniž by dále stoupala. Toho lze docílit pomocí řízeného odplynění, čehož nejjednodušeji dosáhneme třeba provzdušňováním vody v nádrži. Aby vše fungovalo tak, jak má, je nutné nastavit nejen správné množství přidávaného CO2, ale také správnou intenzitu a metodu provzdušňování (nejefektivnější se zdá být v tomto ohledu především intenzivní čeření hladiny, případně použití tzv. "mokro-suchých filtrů", které však u nás nejsou běžně k dostání).
    Výhoda: Ryby jsou zvýšené hladině CO2 vystavené jen během fotoperiody; přes noc si mohou odpočinout.
    Nevýhoda: Potřebujeme elektromagnetický ventil pro noční vypínání přísunu CO2 + každodenní kolísání hladiny pH (přibližně o 1 bod).
  5. pH regulátor
  6. Třetí možností je použít tzv. pH regulátor (angl. pH controller), který bude udržovat konstantní hladinu pH (a tím vlastně i více méně stabilní hladinu CO2) podle námi nastavené hodnoty → samozřejmě jen za předpokladu, že alkalitu v nádrži tvoří výhradně jen hydrogenuhličitany (pokud tomu tak nebude, může snadno dojít k tomu, že regulátor bude [ve snaze udržet zadané pH] přidávat do nádrže větší [nebo naopak menší] množství oxidu uhličitého než je žádoucí). Kvalitní pH regulátor se dá pořídit už zhruba za 2.200,- Kč (např. zde).
    Výhoda: Stabilní hladina pH.
    Nevýhoda: Poměrně vysoká cena za pH regulátor + potřeba kalibrace + riziko předávkování CO2 (pokud alkalitu neovlivňují pouze hydrogenuhličitany) + život ryb závisí čistě na elektronice + při kontinuálním měření pH se pH elektroda dříve opotřebí a její funkce pak nemusí být zdaleka ideální (resp. přesná).

Jaké jsou metody provzdušňování?
Voda se provzdušňuje především při styku s atmosferickým vzduchem. Chceme-li tedy vodu provzdušnit co nejvíce, musíme zajistit, aby v co největším množství přicházela do kontaktu se vzduchem. Toho lze nejčastěji docílit pomocí tzv. 1)pulzní filtrace (příp. mokro-suchého či překapávacího filtru), 2)čeření vodní hladiny, nebo 3)rychlejší cirkulace vody. Vzduchování pomocí vzduchovacího kamínku nemá [navzdory rozšířenému mýtu] na odplynění CO2 prakticky žádný vliv. Pamatujte přitom na to, že extrémním provzdušněním může z vody uniknout téměř všechen přidaný oxid uhličitý, takže jak už bylo řečeno, intenzitu a metodu provzdušnění je třeba volit s rozmyslem.