Marcel Goliaš

V mantinelech zdravého rozumu a kritického myšlení

Filosofie
hledání základních pravd
poznatelných rozumem

Pravým účelem filosofie je najít přirozenými prostředky (tj. rozumem) pravdu o cíli a smyslu lidského života. Vše ostatní je tomuto podřízeno. Vše ostatní k tomuto směřuje.

Filosofie se tak snaží odpovědět na otázky, které lidstvo trápily už od počátků: Kdo je člověk (tj. otázka po naší podstatě)? Kam směřujeme (tj. jaký je náš cíl a smysl života, jací máme být)? Je lidská duše nesmrtelná, nebo smrtí všechno končí? Existuje nějaký Stvořitel, Prvopočátek všeho, Bůh? A je vůbec člověk schopen pravdu o těchto věcech poznat? Existuje vůbec pravda, a pokud ano, je přirozeně poznatelná?

Na tyto (a podobné) otázky může dát člověku spolehlivou odpověď jedině filosofie, neboť ta jediná disponuje adekvátními nástroji a metodami, které tyto problémy dokáží „rozlousknout“ a odhalit nám jádro pravdy.

Každodenní zkušenost s omylem by nás však měla vést k obezřetnosti. Nebudeme-li o těchto věcech přemýšlet správně (tj. logicky, kriticky a s notnou dávkou sebereflexe), těžko vybředneme z bahna omylu.

Náboženství
hledání spásonosných pravd
zjevených Bohem

Vůči náboženství panuje v moderní době značná skepse. Tisíciletá historie náboženství a přirozené náboženské založení člověka se dnes hází do koše jako zastaralé, překonané či nevědecké. Čím více se ale kritici náboženství snaží toto náboženské cítění v lidech potlačovat, shazovat či dokonce vymýtit, tím jasněji se ukazuje, že to není možné. Proč? Protože jak ukazuje už sama filosofie (pomocí racionálních důkazů), existenci Boha jakožto První příčiny všech vzniklých věcí, nelze smysluplně popřít, a každý, kdo se o to snaží, se nevyhnutelně dostává do rozporů.

Pokud ale nějaký Bůh skutečně existuje, pak je nanejvýš rozumné snažit se přijít na to, jaké má vlastně s námi (a s celým tímto světem) úmysly. Jen hlupák (tváří v tvář nevyvratitelnému důkazu Boží existence) může žít tak, jakoby žádný Bůh neexistoval.

Jenže náboženských představ existuje celá řada. Nejsou-li však tyto představy založeny na pravdivém poznání, vycházejí z dogmatických předsudků a víry v mýty. Jak tedy spolehlivě zjistit, které náboženské představy jsou správné?

Akvaristika
hledání specifických pravd
poznatelných zkušeností

Žádná lidská činnost, a tedy ani akvaristika, není uchráněna omylů, pokud vychází z poznatků a zkušeností, které nejsou vystavěny na solidních základech. Většina lidí si pořizuje domů akvárko jen tak pro radost (pro potěchu očí a ducha). Bohužel málokdo si při tom klade základní otázku: „Co je dobré dělat, aby se mým rostlinám a živočichům dařilo co nejlépe (aneb jaké podmínky jsou pro pěstování akvarijních rostlin či chov akvarijních živočichů optimální)?“ V důsledku toho je dnešní akvaristika zaplevelená všemožnými pseudo-vědeckými názory či spekulacemi, a mezi akvaristy se pak snadno stávají populárními takové metody provozování akvária, jež zcela ignorují elementární preference organismů, kteří v tomto akváriu mají žít.

Proto jsem se pokusil (jakkoli nedokonale) přistupovat k akvaristice kriticky a zdokumentovat, co se v rostlinném akváriu opravdu děje, jaké biologické, chemické a fyzikální procesy se tam odehrávají, a jaké jsou skutečné nároky a preference organismů (především rostlin), které tam žijí.

Objektivní pravda existuje a lze ji poznat s jistotou