Marcel Goliaš

Filosofie: rozumný pohled na svět (2017+)

¹⁾ Existuje objektivní pravda?
²⁾ Existuje Bůh?
³⁾ Je lidská duše nesmrtelná?
⁴⁾ Má lidský život smysl?
⁵⁾ Existuje obecný mravní zákon?

Na tyto (a podobné) otázky mohou dát sice člověku určitou nezajištěnou odpověď přírodní vědy i náboženství (každé jiným způsobem), ale jedině filosofie je schopná své odpovědi zajistit nevyvratitelnými důkazy.

Přírodní vědy (fyzika, chemie, biologie) jsou čistě empirické, a omezují tak předmět svého zkoumání výhradně jen na empirické skutečnosti, takže kdykoli se pouštějí do metafyzických úvah, vycházejí z mylných a ve své podstatě pouze věřených (a tedy dogmatických) předpokladů, které z principu nedokáží svým empirickým zkoumáním ověřit, protože lpí pouze na empirických důkazech, zatímco metafyzické skutečnosti (tj. takové, které naše smyslové zkušenosti přesahují) vyžadují z principu neempirické důkazy.

Náboženství zase (není-li založeno na pravdivém, nevyvratitelném poznání) vychází z dogmatických předsudků a víry v mýty.

Pouze filosofie dokáže tedy svým metodickým pochybováním a logickými argumenty (tj. vpravdě kritickým myšlením) zkoumat samotné základy poznání a dospět k poznání pravdy s jistotou (tj. k ověřeným, nevyvratitelným důkazům).

Zdaleka ne všichni filosofé však staví své poznání na správných a pravdivých základech, což je pak logicky vede k mylným, nesprávným závěrům.

Ekologie rostlinného akvária (2012-2017)

Ať už si to lidé uvědomují, nebo ne, i do přístupu k akvaristice se nevyhnutelně promítá jejich životní filosofie. V dnešní postmoderní době převládá přesvědčení, že žádná objektivní pravda neexistuje (každý člověk má svojí vlastní, subjektivní pravdu) a že všechno je relativní (to, co funguje tobě, nemusí fungovat druhým). Je to sice smutné, ale většina lidí se bohužel neumí dívat stejně kriticky na sebe (a své názory), jako se dívá na druhé (a jejich názory). Své vlastní názory, ale ani názory druhých, už nedokážeme objektivně, kriticky posoudit a na základě logických argumentů rozhodnout, co je pravda a co omyl. Není tak žádným překvapením, že i akvaristika je dnes zaplevelená všemožnými pseudo-vědeckými názory či spekulacemi, které různí lidé (navzdory tomu, že možnost objektivní pravdy u druhých zpochybňují) sami buď přímo vydávají za pravdu, nebo je alespoň co do kvality a hodnoty staví na minimálně stejně vysokou úroveň, jako ověřené vědecké poznatky. V důsledku toho se pak mezi akvaristy mohou snadno stát populárními takové metody provozování rostlinného akvária, které zcela ignorují elementární preference organismů, které v tomto akváriu mají žít.

Proto jsem se pokusil (jakkoli nedokonale) přistupovat k akvaristice kriticky a zdokumentovat, co se v rostlinném akváriu opravdu děje, jaké biologické, chemické a fyzikální procesy se tam odehrávají, a jaké jsou skutečné nároky a preference organismů (především rostlin), které tam žijí. Akvárium jsem se tedy pokusil uchopit a zkoumat spíše z vědecké perspektivy, protože jsem přesvědčen, že pouze vědecky ověřené poznatky mohou v tomto případě člověku pomoci najít pravdivé odpovědi na výše uvedené otázky. Zatímco na metafyzické otázky může dát člověku spolehlivou odpověď pouze filosofie, v případě empirických otázek jsou k tomu určené právě přírodní vědy.